Co je to vě?itel poslední instance?

26. srpna 2019

Co je to vě?itel poslední instance?

Vě?itel poslední instance je kdokoli, na koho se obrátíte, kdy? naléhavě pot?ebujete peníze a u? jste vy?erpali v?echny své ostatní mo?nosti. Banky se obvykle obracejí na svého vě?itele poslední instance, kdy? nemohou získat peníze, které pot?ebují na financování svého ka?dodenního provozu. Stát se to m??e v obdobích finan?ních turbulencí, kdy? by si banky ned?vě?ovaly dost na to, aby si mezi sebou p?j?ovaly peníze, a kdy? by si najednou chtělo mnoho lidí vybrat své peníze z bankovního ú?tu.

V podobnych situacích jednají centrální banky jako vě?itel poslední instance. Centrální banky mají tuto úlohu tradi?ně, proto?e jsou to primárně ony, kdo je zodpovědny za zaji?tění hladkého fungování finan?ních trh? a stabilitu finan?ního systému. Tímto zp?sobem pomáhají chránit lidi a firmy p?ed p?ípadnymi potí?emi poté, co se do problém? dostanou banky.

Kdo je vě?itelem poslední instance v eurozóně?

úlohu vě?itele poslední instance sdílejí ECB a 19 národních centrálních bank.

Jakou mají národní centrální banky úlohu?

Národní centrální banky v eurozóně nabízejí poslední záchrannou sí? bankám, které nemohou pot?ebné financování získat odjinud. Tato záchranná sí? se nazyvá nouzová pomoc v oblasti likvidity, neboli ELA (emergency liquidity assistance). V eurozóně poskytuje úvěry ELA národní centrální banka země, ve které má banka potykající se s problémy sídlo. Národní centrální banka také nese náklady a rizika, které mohou vzniknout.

Jaká je úloha ECB?

Zatímco za poskytování ELA jsou odpovědné národní centrální banky, jejich ?innost jako?to vě?itele poslední instance kontroluje a monitoruje ECB. Rada guvernér? ECB m??e nouzovou pomoc omezit nebo proti ní vznést námitky, pokud souhlasí dvě t?etiny jejích ?len?. Vznést námitky v?ak mohou pouze tehdy, pokud se domnívají, ?e by ELA naru?ila měnovou politiku ECB nebo cíle a úkoly Eurosystému.

Znamená to tedy, ?e banky ve finan?ních potí?ích budou zachráněny v?dy a za v?ech okolností?

Ne, takhle to nefunguje. Neexistuje ?ádná záruka, ?e banka od své národní centrální banky ELA získá. Uplatňují se p?ísná pravidla a ur?ité podmínky, které musí byt splněny.

ELA není pro ka?dého

ELA je ur?ena pouze pro solventní banky

Mají-li banky získat ELA, mohou byt sice nelikvidní, ale musí byt solventní. Byt nelikvidní znamená, ?e banky mohou mít v dané době potí?e vyplatit vklady v?em svym klient?m. Byt solventní znamená, ?e jsou schopny je vyplácet dlouhodobě. Banka se m??e stát nelikvidní a p?itom z?stat solventní, proto?e její peníze mohou byt vázány v dlouhodoběj?ích úvěrech, které poskytla svym klient?m.

ELA je jen do?asná

ELA je jen do?asná

Jak její název napovídá, ELA je ur?ena pro p?ípad nouze a poskytnuta bude pouze za nep?edvídanych okolností. Hned jak se věci vrátí do bě?nych kolejí, poskytování ELA se zastaví a úvěry je t?eba splatit.

ELA není zadarmo

ELA není zadarmo

Národní centrální banky p?ijímají v p?ípadě úvěr? ELA zaji?tění ni??í kvality, na rozdíl od jiného ne? nouzového financování. Zvy?ují se rizika pro centrální banky, které proto na zaji?tění uplatňují srá?ku p?i ocenění a bankám ú?tují vy??í úrokovou sazbu.

Centrální banky si jsou vědomy, ?e banky mohou byt v poku?ení podstupovat riziko vy??í nebo ve vět?í mí?e, jestli?e vědí najisto, ?e je někdo zachrání, kdy? nebudou moci splácet své dluhy. Tomu se ?íká morální hazard. Kdy? jsou vy?e uvedená pravidla uplatňována d?sledně, pomáhá to p?edcházet vzniku morálního hazardu.

Pro? je tolik d?le?ité, aby měly banky vě?itele poslední instance?

I kdy? je banka solventní, pokud není schopná plnit nároky svych klient? a vě?itel? v krátkém ?ase, mohou mít klienti obavy o bezpe?í svych peněz a to by mohlo vést k ?runu na banku“. Banka by pak mohla skon?it v konkurzu. To by mohlo mít dalekosáhlé d?sledky.

  • Lidé by mohli p?icházet o práci. Kdy? banka vyhlásí úpadek, podniky najednou p?estanou dostávat úvěry. To m??e znamenat, ?e podniky nebudou schopny nap?íklad platit mzdy nebo nakupovat suroviny a budou se tě?ko dr?et ?nad vodou“.
  • Tyto dopady se mohou ?í?it. Banky jsou propojené, a proto se problémy v jedné z nich mohou ?í?it do dal?ích. Velmi brzy by tak vedle klient? doty?né banky utrpěli také klienti mnoha dal?ích bank. D?sledky pro podniky, pracovní místa a st?adatele by se mohly zesílit a nakonec dopadnout na celou ekonomiku. Kdy? se tak stane, jsou to velmi ?asto daňoví poplatníci, komu je nakonec vystaven ú?et.

Zkrátka, kdy? centrální banka jedná jako vě?itel poslední instance, m??e lidem a podnik?m u?et?it spoustu potí?í.

Po?kat! Co kdy? se do potí?í nedostane banka, ale vláda? Poskytují centrální banky nouzové financování také jim?

Ne, neposkytují. V eurozóně je to zakázané. Pokud by vlády mohly po?adovat finance od centrální banky, byla by tím ohro?ena její schopnost udr?ovat ceny stabilní a oslabena její nezávislost. Z tohoto d?vodu se ve Smlouvě o fungování Evropské unie zakazuje, aby ECB a národní centrální banky poskytovaly vládám finance.

北京pk赛车10官网