ECB logo
Menu

1 Zpráva o ?innosti

1.1 ú?el zprávy o ?innosti ECB

Zpráva o ?innosti[1] je nedílnou sou?ástí ro?ní ú?etní závěrky ECB a jejím cílem je poskytnout ?tená??m kontextuální informace související s ú?etními vykazy[2]. Vzhledem k tomu, ?e ?innost a operace ECB jsou prováděny na podporu cíl? její politiky, měly by finan?ní situace ECB a hospodá?sky vysledek byt nahlí?eny v souvislosti s opat?eními její politiky.

Za tímto ú?elem popisuje zpráva o ?innosti hlavní ?innost a operace ECB a jejich dopad na její ú?etní vykazy. Dále analyzuje hlavní změny v rozvaze a vykazu zisku a ztráty během roku a obsahuje informace o hlavních finan?ních zdrojích ECB. V neposlední ?adě pak popisuje rizikové prost?edí, v něm? ECB p?sobí, a poskytuje tak informace o finan?ních a opera?ních rizicích, jim? je ECB vystavena, i zásady ?ízení rizik pou?ívané k jejich zmírnění.


1.2 ?innost

ECB je sou?ástí Eurosystému, jeho? prvo?adym cílem je zachování cenové stability. Hlavní cíle ECB, popsané ve statutu ESCB[3], zahrnují provádění měnové politiky eurozóny, devizovych operací, správu oficiálních devizovych rezerv zemí eurozóny a podporu plynulého fungování platebních systém?.

ECB odpovídá také za ú?inné a konzistentní fungování jednotného mechanismu dohledu (SSM) s cílem vykonávat intruzivní a ú?inny bankovní dohled a p?ispívá tak k bezpe?nosti a odolnosti bankovního systému a stabilitě finan?ního systému.

Operace měnové politiky Eurosystému se promítají do ú?etních vykaz? ECB a národních centrálních bank zemí eurozóny a odrá?ejí tak zásadu decentralizovaného provádění měnové politiky Eurosystému. Tabulka 1 obsahuje p?ehled hlavních operací a funkcí ECB p?i plnění jejího mandátu a jejich dopad na ú?etní vykazy ECB.

Tabulka 1

Hlavní ?innost ECB a její dopad na ú?etní vykazy

1) Dal?í informace o záp?j?kách cennych papír? jsou k dispozici na internetovych stránkách ECB.
2) Dal?í informace o systému TARGET2 jsou k dispozici na internetovych stránkách ECB.


1.3 Finan?ní vyvoj

1.3.1 Rozvaha

Rozvaha ECB se v období 2015–2018 vyrazně navy?ila v d?sledku po?ízení cennych papír? v rámci programu nákupu aktiv (APP)[4].

V roce 2019 vzrostla celková aktiva ECB o 10,0 mld. EUR na 457,1 mld. EUR. Toto zvy?ení bylo zp?sobeno p?edev?ím i) nár?stem tr?ní hodnoty devizovych rezerv ECB, a to v d?sledku r?stu ceny zlata a posílení amerického dolaru a japonského jenu v??i euru během roku, a ii) nár?stem hodnoty eurobankovek v oběhu.[5]

Graf 1

Hlavní slo?ky rozvahy ECB

(mld. EUR)

Zdroj: ECB.

Cenné papíry dr?ené pro ú?ely měnové politiky p?edstavovaly na konci roku 2019 55 % celkovych aktiv ECB. Pod touto rozvahovou pozicí dr?í ECB cenné papíry, které získala v rámci programu pro trhy s cennymi papíry (SMP), t?í program? nákupu krytych dluhopis? (CBPP1, CBPP2 a CBPP3), ABSPP a PSPP. V roce 2019 ECB reinvestovala v plném rozsahu jistiny ze splatnych cennych papír?, které dr?ela ve svych portfoliích APP. Navíc po?ínaje 1. listopadem 2019 ECB znovu zahájila ?isté nákupy cennych papír? v rámci programu APP na základě rozhodnutí Rady guvernér? ze dne 12. zá?í 2019 o celkovych měsí?ních nákupech Eurosystému[6] a v závislosti na p?edem danych kritériích zp?sobilosti.

Na konci roku 2019 se portfolio cennych papír? dr?enych ECB pro ú?ely měnové politiky sní?ilo o 1,3 mld. EUR na 250,4 mld. EUR (viz graf 2), a to p?edev?ím v d?sledku splacení cennych papír? dr?enych v rámci program? SMP, CBPP1 a CBPP2. Tato aktiva poklesla celkem o 2,2 mld. EUR. Pokles portfolia PSPP o 0,1 mld. EUR byl zp?soben p?edev?ím ?istym dopadem amortizace prémií a diskont?[7] na cenné papíry dr?ené v portfoliu, ktery více ne? kompenzoval ?isté nákupy prováděné v posledních dvou měsících roku 2019.

Graf 2

Cenné papíry dr?ené pro ú?ely měnové politiky

(mld. EUR)

Zdroj: ECB.

V roce 2019 vzrostla celková eurová hodnota devizovych rezerv ECB, sestávajících ze zlata, zvlá?tních práv ?erpání, americkych dolar?, japonskych jen? a ?ínskych renminbi, o 6,2 mld. EUR na 75,8 mld. EUR.

Eurová hodnota zlata a pohledávek ve zlatě v dr?ení ECB se v roce 2019 zvy?ila o 3,8 mld. EUR na 22,0 mld. EUR (viz graf 3) v d?sledku nár?stu eurové tr?ní ceny zlata, zatímco objem zásob ryzího zlata v uncích z?stal beze změny. Toto zvy?ení vedlo také k r?stu na ú?tech p?ecenění ECB, které o stejnou ?ástku vzrostly (viz ?ást 1.3.2 ?Finan?ní zdroje“).

Graf 3

Zlaté rezervy a ceny zlata

(stupnice vlevo: mld. EUR; stupnice vpravo: unce ryzího zlata v eurech)

Zdroj: ECB.
Pozn.: Polo?ka ?ú?ty p?ecenění – zlato“ nezahrnuje p?íspěvky centrálních bank ?lenskych stát?, které vstoupily do eurozóny po 1. lednu 1999, ke kumulovanym ú?t?m ECB pro p?ecenění zlata ke dni p?ed jejich vstupem do Eurosystému.

Objem ?istych devizovych rezerv ECB[8] v americkych dolarech, japonskych jenech a ?ínskych renminbi vyjád?eny v eurech vzrostl o 2,4 mld. EUR na 53,1 mld. EUR (viz graf 4), a to v d?sledku reinvestování p?íjm? p?ijatych během roku z těchto aktiv a oslabování eura v??i americkému dolaru a japonskému jenu. Toto oslabování eura se odrá?í také ve vy??ích z?statcích na ú?tech p?ecenění ECB (viz ?ást 1.3.2 ?Finan?ní zdroje“).

Graf 4

Devizové rezervy

(mld. EUR)

Zdroj: ECB.

Americky dolar byl nadále hlavní slo?kou devizovych rezerv ECB a na konci roku 2019 p?edstavoval zhruba 77 % v?ech rezerv.

ECB spravuje investice svych devizovych rezerv za pou?ití t?ístupňového procesu. Zaprvé, slo?ky ECB odpovědné za ?ízení rizik navrhují strategické referen?ní portfolio, které schvaluje Rada guvernér?. Zadruhé, slo?ky ECB odpovědné za ?ízení portfolia navrhují taktické referen?ní portfolio, které schvaluje Vykonná rada. Zat?etí, bě?né investi?ní operace provádějí decentralizovaně národní centrální banky.

Devizové rezervy ECB jsou investovány p?edev?ím do cennych papír? a vklad? na peně?ním trhu nebo jsou dr?eny na bě?nych ú?tech (viz graf 5). Cenné papíry v tomto portfoliu jsou oceňovány v tr?ní ceně platné na konci ú?etního období.

Graf 5

Slo?ení devizovych investic

(mld. EUR)

Zdroj: ECB.

ú?elem devizovych rezerv ECB je financovat potenciální intervence na devizovém trhu. Z tohoto d?vodu jsou devizové rezervy ECB spravovány v souladu se t?emi cíli. V po?adí d?le?itosti jsou to likvidita, bezpe?nost a návratnost. Toto portfolio tedy sestává p?edev?ím z cennych papír? s krátkou dobou splatnosti (viz graf 6).

Graf 6

Profil splatnosti cennych papír? v cizích měnách

Zdroj: ECB.

V roce 2019 z?stala hodnota portfolia vlastních zdroj? prakticky beze změny (viz graf 7). Toto portfolio sestává p?edev?ím z cennych papír? v eurech, které jsou oceňovány v tr?ní ceně platné na konci ú?etního období.

Graf 7

Portfolio vlastních zdroj? ECB

(mld. EUR)

Zdroj: ECB.

Portfolio vlastních zdroj? ECB je dr?eno jako protipolo?ka jejího splaceného základního kapitálu, rezervy ke krytí finan?ních rizik a v?eobecného rezervního fondu. ú?elem tohoto portfolia je zajistit vynos, ktery má pomoci financovat provozní náklady ECB nesouvisející s vykonem jejích úkol? v oblasti dohledu.[9] V tomto kontextu je cílem správy portfolia vlastních zdroj? maximalizovat návratnost p?i zohlednění ?ady limit? rizik. To vede k diverzifikovaněj?í struktu?e splatnosti (viz graf 8) ne? v p?ípadě portfolia devizovych rezerv.

Graf 8

Profil splatnosti cennych papír? portfolia vlastních zdroj? ECB

Zdroj: ECB.

1.3.2 Finan?ní zdroje

Finan?ní zdroje ECB sestávají z jejího základního kapitálu, rezervy na v?eobecná rizika, ú?t? p?ecenění a ze zisku za ú?etní období. Tyto finan?ní zdroje jsou i) investovány do aktiv, která vytvá?ejí vynos, anebo ii) pou?ity p?ímo k vyrovnání ztrát vzniklych z finan?ních rizik. K 31. prosinci 2019 dosahovaly finan?ní zdroje ECB 47,7 mld. EUR (viz graf 9). Tato ?ástka byla o 5,7 mld. EUR vy??í ne? v roce 2018, a to p?edev?ím v d?sledku nár?stu na ú?tech p?ecenění po oslabení eura.

Graf 9

Finan?ní zdroje ECB

(mld. EUR)

Zdroj: ECB.
Pozn.: Polo?ka ?ú?ty p?ecenění“ zahrnuje celkové zisky z p?ecenění zlata, deviz a cennych papír?, ale s vylou?ením ú?tu p?ecenění tykajícího se po?itk? po skon?ení pracovního poměru.

Nerealizované zisky ze zlata, deviz a cennych papír?, které podléhají p?ecenění, nejsou zachycovány na vykazu zisku a ztráty jako vynos, ale jsou zachyceny na ú?tech p?ecenění na straně závazk? rozvahy ECB. Z?statky na těchto ú?tech lze pou?ít k absorbování dopadu p?ípadného budoucího nep?íznivého pohybu p?íslu?nych cen nebo směnnych kurz?, a posilují tedy odolnost ECB v??i rizik?m. V roce 2019 vzrostl objem ú?t? p?ecenění pro zlato, devizy a cenné papíry[10] o 5,1 mld. EUR na 30,2 mld. EUR p?edev?ím v d?sledku nár?stu ceny zlata a oslabování eura v??i americkému dolaru a japonskému jenu (viz graf 10).

Graf 10

Hlavní směnné kurzy a cena zlata v období 2015–2019

(procentní změny oproti roku 2015; konec ú?etního roku)

Zdroj: ECB.

Zisk z aktiv a pasiv ECB v daném ú?etním roce lze pou?ít k absorbování potenciálních ztrát vzniklych ve stejném roce. V roce 2019 ?inil zisk ECB 2,4 mld. EUR, tj. o 0,8 mld. EUR více ne? v roce 2018.

Vzhledem ke své expozici v??i finan?ním rizik?m (viz ?ást 1.4.1 ?Finan?ní zdroje“) ECB udr?uje rezervu ke krytí finan?ních rizik. Vy?e této rezervy se ka?doro?ně posuzuje s p?ihlédnutím k ?adě faktor? v?etně objemu dr?enych rizikovych aktiv, o?ekávanych vysledk? v nadcházejícím roce a hodnocení rizik. Rezerva ke krytí rizik spolu s ve?kerymi ?ástkami dr?enymi ve v?eobecném rezervním fondu ECB nesmí p?esáhnout hodnotu základního kapitálu splaceného národními centrálními bankami zemí eurozóny. Po úpravě klí?e pro upisování základního kapitálu ECB k 1. lednu 2019, prováděné ka?dych pět let, a z toho vyplyvajícího sní?ení vá?enych podíl? národních centrálních bank zemí eurozóny na upsaném základním kapitálu ECB a p?i zohlednění vysledk? hodnocení expozic ECB v??i finan?ním rizik?m Rada guvernér? rozhodla uvolnit 84 mil. EUR z rezervy ur?ené ke krytí finan?ních rizik s cílem dodr?et maximální povolenou úroveň 7,5 mld. EUR, která odpovídá hodnotě kapitálu splaceného národními centrálními bankami zemí eurozóny.

Základní kapitál ECB splaceny národními centrálními bankami zemí eurozóny i zemí mimo eurozónu k 31. prosinci 2019 ?inil 7,7 mld. EUR, o 81 mil. EUR méně ne? na konci roku 2018. Toto sní?ení bylo zp?sobeno úpravou klí?e pro upisování základního kapitálu ECB, prováděnou ka?dych pět let, která vstoupila v platnost 1. ledna 2019 a měla za následek pokles vá?enych podíl? národních centrálních bank zemí eurozóny (plně splacenych upsanych podíl?).

V roce 2020 se podíly národních centrálních bank na základním kapitálu ECB změní následkem odchodu Spojeného království z Evropské unie a z toho plynoucího odchodu Bank of England z Evropského systému centrálních bank (ESCB). Upsany základní kapitál ECB z?stane beze změny, proto?e podíl Bank of England na upsaném základním kapitálu ECB bude p?erozdělen mezi národní centrální banky zemí eurozóny i mimo eurozónu. Splaceny základní kapitál ECB z?stane v roce 2020 rovně? beze změny, proto?e zbyvající národní centrální banky pokryjí zpětvzaty podíl Bank of England na splaceném základním kapitálu.

1.3.3 Vykaz zisku a ztráty

Během období let 2015 a? 2019 ro?ní zisk ECB postupně rostl z p?ibli?ně 1,1 mld. EUR na zhruba 2,4 mld. EUR (viz graf 11), a to p?edev?ím v d?sledku vy??ího úrokového vynosu z devizovych rezerv a cennych papír? dr?enych pro ú?ely měnové politiky, ktery více ne? kompenzoval pokles úrokovych vynos? z bankovek v oběhu[11] a z portfolia vlastních zdroj?.

V roce 2019 dosáhl zisk ECB 2 366 mil. EUR (v roce 2018: 1 575 mil. EUR). Nár?st o 790 mil. EUR oproti roku 2018 byl d?sledkem nár?stu ?istého úrokového vynosu i lep?ích vysledk? finan?ních operací.

Graf 11

Hlavní slo?ky vykazu zisku a ztráty ECB

(mil. EUR)

Zdroj: ECB.
Pozn.: ?Ostatní vynosy a náklady“ sestávají z ??istého vynosu / nákladu z poplatk? a provizí“, ?vynos? z akcií a majetkovych ú?astí“, ?ostatních vynos?“ a ?dal?ích náklad?“.

?isty úrokovy vynos ECB vzrostl o 410 mil. EUR na 2 686 mil. EUR (viz graf 12), a to p?edev?ím z d?vodu vy??ího úrokového vynosu z devizovych rezerv i cennych papír? dr?enych pro ú?ely měnové politiky.

Graf 12

?isty úrokovy vynos

(mil. EUR)

Zdroj: ECB.

?isty úrokovy vynos z devizovych rezerv vzrostl o 190 mil. EUR na 1 052 mil. EUR p?edev?ím v d?sledku vy??ího úrokového vynosu z cennych papír? v americkych dolarech.

Vzhledem k trendu zvy?ujících se vynos? z cennych papír? v americkych dolarech po vět?inu roku 2018 (viz graf 13), zejména u krátkych splatností, ECB nabyla cenné papíry s vy??ími vynosy, ?ím? se oproti p?edchozímu roku zvy?il pr?měrny vynos jejího portfolia v americkych dolarech. Tento vyvoj měl pozitivní dopad na úrokové vynosy z tohoto portfolia během roku 2019.

Graf 13

Vynosy z dvouletych státních dluhopis? ve Spojenych státech, Japonsku a ?íně

(v % p.a.; stav na konci měsíce)

Zdroj: ECB.

?isty úrokovy vynos z cennych papír? dr?enych pro ú?ely měnové politiky dosáhl v roce 2019 celkem 1 447 mil. EUR, co? bylo o 212 mil. EUR více ne? v roce 2018 (viz graf 14). ?isty úrokovy vynos z cennych papír? v rámci APP vzrostl o 316 mil. EUR na 1 136 mil. EUR. Tento nár?st vyplyvá p?edev?ím z portfolia PSPP v d?sledku vy??ího objemu dr?enych aktiv a pr?měrného vynosu portfolia během roku oproti roku 2018. Zejména se v posledních dvou letech zvy?il pr?měrny vynos portfolia v d?sledku i) nabyvání cennych papír? s vy??ím vynosem po cely rok 2018 oproti historickému pr?měrnému vynosu portfolia a ii) reinvestování splátek jistin v roce 2019 p?i vy??ím vynosu, ne? kolik ?inil u splacenych cennych papír?. P?itom vynosy státních dluhopis? v eurozóně z?staly v roce 2019 v pr?měru na nízké úrovni (viz graf 15). Vy??í ?isty úrokovy vynos z cennych papír? v rámci programu APP více ne? kompenzoval sní?ení ?istého úrokového vynosu z portfolií SMP, CBPP1 a CBPP2, ktery poklesl o 104 mil. EUR na 311 mil. EUR vlivem zmen?ení objemu těchto portfolií v d?sledku splatnosti cennych papír?. V roce 2019 p?edstavovaly cenné papíry dr?ené pro ú?ely měnové politiky zhruba 54 % ?istého úrokového vynosu ECB.

Graf 14

?isty úrokovy vynos z cennych papír? dr?enych pro ú?ely měnové politiky

(mil. EUR)

Zdroj: ECB.

Graf 15

Vynos z desetiletych státních dluhopis?

(v % p.a.; stav na konci měsíce)

Zdroj: ECB.

V d?sledku 0% úrokové sazby, kterou Eurosystém pou?ívá pro své hlavní refinan?ní operace, dosáhly úrokovy vynos z podílu ECB na celkovém objemu eurobankovek v oběhu i úrokové náklady související s úro?ením pohledávek národních centrálních bank tykajících se p?evedenych devizovych rezerv nulové hodnoty.

?isté ostatní úrokové vynosy poklesly p?edev?ím v d?sledku ni??ího úrokového vynosu z portfolia vlastních zdroj? následkem v?eobecně nízkych vynos? v eurozóně.

?istym vysledkem finan?ních operací a sní?ení hodnoty finan?ních aktiv je zisk 176 mil. EUR (viz graf 16). Tento vysledek byl o 322 mil. EUR vy??í ne? v roce 2018 v d?sledku lep?ích ?istych vysledk? z realizované ceny.

V roce 2019 byl dosa?en ?isty zisk z realizované ceny u prodeje cennych papír?, p?edev?ím v d?sledku zisk? ze změny cen u cennych papír? v americkych dolarech, nebo? jejich tr?ní hodnota byla pozitivně ovlivněna poklesem vynos? z dluhopis? v americkych dolarech v daném roce.

Graf 16

Realizované vysledky a sní?ení hodnoty

(mil. EUR)

Zdroj: ECB.

Dále byla ze v?eobecné rezervy ke krytí rizik uvolněna do vykazu zisku a ztráty k 31. prosinci 2019 ?ástka 84 mil. EUR s cílem dodr?et horní hranici pro v?eobecnou rezervu ke krytí rizik, jak ji stanovuje splaceny základní kapitál národních centrálních bank zemí eurozóny (viz ?ást 1.3.2 ?Finan?ní zdroje“).

Celkové provozní náklady ECB v?etně odpis? a náklad? na bankovky vzrostly o 42 mil. EUR na 1 156 mil. EUR (viz graf 17). Nár?st oproti roku 2018 vyplyvá p?edev?ím z vy??ích osobních náklad? v d?sledku i) vy??ího pr?měrného po?tu zaměstnanc? v roce 2019, p?evá?ně v bankovním dohledu, a ii) vy??ích náklad? ve vztahu k ostatním dlouhodobym po?itk?m, a to p?edev?ím následkem ni??í diskontní sazby pou?ité pro pojistně-matematické ocenění na konci roku 2019. Na základě uplatnění novych pravidel pro nájmy v roce 2019 jsou nyní náklady na nájem, které byly d?íve vykazovány v rámci správních náklad?, ú?továny jako odpisy. V d?sledku toho byly oproti p?edchozímu roku správní náklady ni??í, zatímco odpisové náklady byly vy??í. Správní náklady se sní?ily rovně? v d?sledku ni??ích náklad? souvisejících s agenturními zaměstnanci a externí poradenskou podporou.

Náklady spojené s bankovním dohledem jsou plně pokryty poplatky vymě?ovanymi dohlí?enym subjekt?m.[12]

Graf 17

Provozní náklady a poplatky za dohled

(mil. EUR)

Zdroj: ECB.
Poznámky: Provozní náklady jsou rozděleny mezi centrální bankovnictví a bankovní dohled. Náklady na sdílené slu?by, které poskytují podp?rné organiza?ní slo?ky ECB, byly rozděleny do těchto dvou kategorií. Sdílené slu?by poskytují stávajícími podp?rné organiza?ní slo?ky ECB, v?etně odbor? pro správu majetku, ?ízení lidskych zdroj?, administrativní slu?by, rozpo?et a kontrolu, ú?etnictví, právní slu?by, komunikaci a p?ekladatelské slu?by, interní audit, statistické slu?by a informa?ní technologie.


1.4 ?ízení rizik

?ízení rizik je jednou z velmi d?le?itych sou?ástí ?innosti ECB a je prováděno prost?ednictvím nep?etr?itého procesu i) identifikace a hodnocení rizik, ii) p?ezkumu strategie a zásad ?ízení rizik, iii) zavádění opat?ení na zmírňování rizik a iv) sledování a vykazování rizik. V?echny tyto ?innosti jsou podporovány ú?innymi metodikami, postupy a systémy.

Obrázek 1

Cyklus ?ízení rizik

ECB je vystavena jak finan?ním, tak opera?ním rizik?m. Na tato rizika, jejich zdroje a p?íslu?né rámce kontroly rizik se zamě?uje následující ?ást.

1.4.1 Finan?ní rizika

Vykonná rada navrhuje zásady a postupy zaji??ující odpovídající úroveň ochrany p?ed finan?ními riziky, kterym je ECB vystavena. Vybor pro ?ízení rizik (RMC), ktery sestává z odborník? z centrálních bank Eurosystému, p?ispívá mimo jiné ke sledování, mě?ení a vykazování finan?ních rizik souvisejících s rozvahou Eurosystému a definuje a hodnotí související metodiky a rámce. Tímto zp?sobem RMC pomáhá rozhodovacím orgán?m zajistit odpovídající úroveň ochrany Eurosystému.

Finan?ní rizika vyplyvají ze základních ?inností ECB a souvisejících expozic. Rámce kontroly rizik a limity, které ECB pou?ívá k ?ízení svého rizikového profilu, se li?í podle druh? operací a odrá?ejí jak cíle politik nebo investi?ní cíle r?znych portfolií, tak charakteristické znaky rizik podkladovych aktiv.

ECB p?i sledování a hodnocení rizik pou?ívá ?adu interně vypracovanych postup? pro odhad rizik. Tyto postupy vycházejí ze spole?ného rámce simulace tr?ních a úvěrovych rizik. Základní koncepce, postupy a p?edpoklady modelování rizik, na nich? jsou opat?ení k ?ízení rizik zalo?ena, vycházejí z oborovych standard? a dostupnych tr?ních údaj?. Rizika jsou bě?ně kvantifikována za pou?ití ukazatele expected shortfall (ES)[13] odhadovaného p?i 99% hladině vyznamnosti v jednoletém horizontu. K vypo?tu rizik se pou?ívají dva p?ístupy: i) ú?etní p?ístup, podle něho? se ú?ty p?ecenění ECB pova?ují p?i vypo?tu odhadu rizik za rezervu v souladu se v?emi p?íslu?nymi ú?etními pravidly, a ii) finan?ní p?ístup, podle něho? se ú?ty p?ecenění p?i vypo?tu odhadu rizika za rezervu nepova?ují. ECB také provádí vypo?et dal?ích rizikovych ukazatel? na r?znych hladinách vyznamnosti, citlivostní analyzy a analyzy zátě?ovych scéná?? a vyhodnocuje dlouhodoběj?í projekce expozic a vynos? s cílem udr?ovat komplexní obraz rizik.[14]

Celková rizika, kterym je ECB vystavena, se během roku sní?ila. Na konci roku 2019 dosahovala celková finan?ní rizika v?ech portfolií ECB spole?ně podle ukazatele ES p?i 99% hladině vyznamnosti v jednoletém horizontu podle ú?etního p?ístupu 8,1 mld. EUR, co? bylo o 1,1 mld. EUR méně ne? odhad rizik na konci roku 2018. Tento pokles odrá?í ni??í měnové a úrokové riziko v investi?ních portfoliích ECB, zlep?ování úvěrové kvality cennych papír? dr?enych v portfoliích ECB a splácení cennych papír? dr?enych v rámci program? SMP, CBPP1 a CBPP2.

úvěrové riziko vyplyvá z měnověpolitickych portfolií ECB, jejího portfolia vlastních zdroj? v eurech a z jejích devizovych rezerv. Cenné papíry dr?ené pro ú?ely měnové politiky jsou oceňovány v z?statkové hodnotě zohledňující sní?ení hodnoty, a nedojde-li k jejich prodeji, nepodléhají tedy změnám cen spojenym s pohyby úvěrového ratingu. Stále v?ak podléhají riziku úvěrového selhání. Vlastní zdroje v eurech a devizové rezervy jsou oceňovány v tr?ních cenách a jako takové podléhají riziku pohyb? úvěrového ratingu a riziku selhání. úvěrové riziko se oproti p?edchozímu roku sní?ilo v d?sledku zlep?ování úvěrové kvality několika evropskych stát? a splacení aktiv dr?enych v rámci programu SMP.

úvěrové riziko zmírňuje p?edev?ím uplatňování kritérií zp?sobilosti, podrobnych analyz a limit?, které se mezi portfolii li?í.

Měnové riziko a komoditní riziko vyplyvají z devizovych rezerv a zlata v dr?ení ECB. Měnové riziko se oproti p?edchozímu roku sní?ilo v d?sledku vy??ích ú?t? p?ecenění, které p?sobí jako rezervy v??i nep?íznivému vyvoji směnnych kurz? a cen zlata.

Vzhledem k úloze těchto aktiv v měnové politice se ECB proti souvisejícímu měnovému a komoditnímu riziku nechrání. Namísto toho se rizika zmírňují existencí ú?t? p?ecenění a diverzifikací mezi více měn a zlato.

Devizové rezervy ECB a její vlastní zdroje v eurech jsou investovány p?edev?ím do cennych papír? s pevnym vynosem a podléhají tr?nímu úrokovému riziku, nebo? jsou oceňovány v tr?ních cenách. Devizové rezervy ECB jsou investovány p?edev?ím do aktiv s relativně krátkymi dobami splatnosti (viz graf 6 v ?ásti 1.3.1 ?Rozvaha“), zatímco aktiva v portfoliu vlastních zdroj? mají doby splatnosti zpravidla del?í (viz graf 8 v ?ásti 1.3.1 ?Rozvaha“). Tato riziková slo?ka, mě?ená metodou zú?tování, se oproti roku 2018 zmen?ila, co? odrá?í vyvoj tr?ních podmínek.

Tr?ní úrokové riziko ECB je zmírňováno prost?ednictvím pravidel alokace aktiv a ú?t? p?ecenění.

ECB je vystavena také úrokovému riziku v d?sledku nesouladu mezi úrokovou sazbou získanou za svá aktiva a úrokovou sazbou, kterou platí za své závazky, co? má dopad na její ?isty úrokovy vynos. Toto riziko není p?ímo spojeno s ?ádnym konkrétním portfoliem, ale souvisí se strukturou rozvahy ECB jako celku, a zejména s existencí nesouladu mezi dobami splatnosti a vynosy aktiv a závazk?. Sledováno je prost?ednictvím projekcí ziskovosti ECB, které nazna?ují o?ekávání, ?e ECB bude v p?í?tích letech nadále dosahovat ?istého úrokového vynosu.

Tento druh rizika je ?ízen prost?ednictvím pravidel alokace aktiv a je dále zmírňován existencí neúro?enych závazk? v rozvaze ECB.

1.4.2 Opera?ní riziko

?ízení opera?ního rizika[15] (ORM) se tyká v?ech nefinan?ních rizik.

Za politiku a rámec ECB v oblasti ORM odpovídá Vykonná rada, která je schvaluje. Vybor pro opera?ní rizika (ORC) pomáhá Vykonné radě v plnění její funkce dohledu nad ?ízením opera?ních rizik. ORM je nedílnou sou?ástí struktury správy[16] a proces? ?ízení ECB.

Hlavním cílem rámce ORM v ECB je p?ispívat k tomu, aby ECB plnila své úkoly a cíle, a chránit její pověst a aktiva p?ed ztrátou, zneu?itím a po?kozením. Podle rámce ORM je ka?dá organiza?ní slo?ka odpovědná za zji??ování a vyhodnocování svych provozních rizik, mimo?ádnych událostí a kontrolních mechanism? a za jejich ?e?ení, vykazování a sledování. V této souvislosti poskytuje doporu?ení v oblasti strategií ?e?ení rizik a postup? akceptace rizik politika ECB zabyvající se tolerancí rizik. Navazuje na matici rizik 5x5 vycházející z klasifika?ních stupnic dopadu a pravděpodobnosti rizik p?i pou?ití kvantitativních a kvalitativních kritérií.

Prost?edí, v něm? ECB p?sobí, je vystaveno stále komplexněj?ím hrozbám a s bě?nou ?inností ECB je spojena celá ?ada opera?ních rizik. Hlavní oblasti obav pro ECB zahrnují ?irokou ?kálu nefinan?ních rizik v d?sledku lidského faktoru, informa?ních systém?, proces? a poskytovatel?, kterymi jsou externí, t?etí strany. ECB tedy zavedla procesy s cílem usnadnit pr?bě?né a ú?inné ?ízení svych opera?ních rizik a integrovat informace o rizicích do rozhodovacího procesu. ECB se navíc zamě?uje na zvy?ování své odolnosti. Struktury pro reakci na krizi a pohotovostní plány jako takové byly zavedeny, aby zaji??ovaly kontinuitu zásadních funkcí v p?ípadě jakéhokoli naru?ení.


2 ú?etní vykazy ECB

2.1 Rozvaha k 31. prosinci 2019

Poznámky: V d?sledku zaokrouhlování nemusí sou?ty v ú?etních vykazech a tabulkách, které jsou v poznámkách, v?dy souhlasit. ?ísla 0 a (0) znamenají kladné ?i záporné hodnoty zaokrouhlené na nulu; poml?ka (–) znamená nulu.


2.2 Vykaz zisku a ztráty za rok kon?ící 31. prosince 2019

Frankfurt nad Mohanem, 11. února 2020
Evropská centrální banka

Christine Lagardeová
prezidentka


2.3 ú?etní pravidla

Forma a prezentace ú?etních vykaz?

ú?etní vykazy ECB byly sestaveny v souladu s těmito ú?etními pravidly[17], která podle Rady guvernér? ECB věrně zobrazují ú?etní vykazy a zároveň odrá?ejí charakter ?inností centrální banky.

ú?etní zásady

Uplatňují se následující ú?etní zásady: ekonomická realita a transparentnost, obez?etnost, vykazování událostí po rozvahovém dni, vyznamnost, zásada nep?etr?itého trvání subjektu, ?asové rozli?ení, konzistentnost a srovnatelnost.

Vykazování aktiv a závazk?

Aktiva nebo závazky se v rozvaze vykazují pouze tehdy, pokud je pravděpodobné, ?e do ECB nebo z ECB poplyne budoucí ekonomicky prospěch související s polo?kou aktiva nebo závazku, pokud na ECB byla p?evedena v podstatě v?echna související rizika a p?ínosy a po?izovací cenu nebo hodnotu aktiva nebo vy?i povinnosti lze spolehlivě ocenit.

Základy ú?tování

ú?ty jsou sestavovány na základě historickych cen, které jsou upraveny tak, aby zohledňovaly tr?ní ocenění obchodovatelnych cennych papír? (nejsou-li ov?em v sou?asnosti dr?eny pro ú?ely měnové politiky), zlata a v?ech dal?ích rozvahovych a podrozvahovych aktiv a pasiv v cizí měně.

Transakce s finan?ními aktivy a pasivy jsou na ú?tech zaú?továny k datu vypo?ádání těchto transakcí.

S vyjimkou spotovych transakcí s cennymi papíry jsou transakce s finan?ními nástroji v cizí měně zaú?továny na podrozvahovych ú?tech k datu obchodu. K datu vypo?ádání se podrozvahové polo?ky odú?tují a transakce jsou vykázány v rozvaze. Prodej a nákup cizí měny ovlivňuje ?istou pozici v cizí měně k datu obchodu a realizované vysledky prodeje se vypo?ítávají rovně? k datu obchodu. Naběhly úrok, prémie a diskonty související s finan?ními nástroji v cizí měně se vypo?ítávají a ú?tují denně. Tyto polo?ky také ovlivňují denní změny pozice v cizí měně.

Zlato, aktiva a pasiva v cizí měně

Aktiva a pasiva v cizí měně jsou p?eváděna na eura v kurzu platném v rozvahovy den. Vynosy a náklady jsou p?epo?teny za pou?ití směnného kurzu platného v době zaú?tování. P?ecenění devizovych aktiv a pasiv v?etně rozvahovych i podrozvahovych nástroj? probíhá pro ka?dou měnu zvlá??.

P?ecenění aktiv a pasiv v cizí měně na tr?ní ceny se provádí odděleně od p?ecenění odvozeného od směnného kurzu.

Zlato je oceňováno v tr?ní ceně platné v rozvahovy den. U zlata se nerozli?uje mezi cenovymi a kurzovymi rozdíly z p?ecenění, U zlata se nerozli?uje mezi cenovymi a kurzovymi rozdíly z p?ecenění, ale ú?tuje se podle jedné ceny zlata zalo?ené na ceně unce ryzího zlata v eurech odvozené pro rok kon?ící 31. prosince 2019 ze směnného kurzu eura v??i americkému dolaru k 31. prosinci 2019.

Zvlá?tní práva ?erpání (SDR) jsou definována na základě ko?e měn a hodnota SDR je vypo?tena jako vá?eny sou?et směnnych kurz? pěti hlavních měn (americky dolar, euro, ?ínské renminbi, japonsky jen a libra ?terlink?) v??i euru. SDR v dr?ení ECB byla p?evedena na euro za pou?ití směnného kurzu SDR v??i euru k 31. prosinci 2019.

Cenné papíry

Cenné papíry dr?ené pro ú?ely měnové politiky
Cenné papíry v sou?asné době dr?ené pro ú?ely měnové politiky jsou ú?továny z?statkovou hodnotou s uvá?ením sní?ení hodnoty.

Ostatní cenné papíry
Obchodovatelné cenné papíry (nejsou-li ov?em v sou?asné době dr?eny pro ú?ely měnové politiky) a podobná aktiva jsou oceňovány zvlá?? pro ka?dy cenny papír za pou?ití st?ední tr?ní ceny nebo na základě p?íslu?né vynosové k?ivky platné k rozvahovému dni. Opce integrované v cennych papírech nejsou pro ú?ely ocenění odděleny. Pro rok kon?ící 31. prosince 2019 byly pou?ity st?ední tr?ní ceny platné 30. prosince 2019. Nelikvidní kapitálové podíly a ostatní kapitálové nástroje dr?ené jako stálé investice jsou oceňovány po?izovací cenou zohledňující sní?ení hodnoty.

Vykazování vynos?

Vynosy a náklady se vykazují v období, kdy byly realizovány nebo kdy vznikly.[18] Realizované zisky a ztráty z prodeje deviz, zlata a cennych papír? se zachycují ve vykazu zisku a ztráty a vypo?ítávají se odkazem na pr?měrné po?izovací náklady p?íslu?ného aktiva.

Nerealizované zisky se nevykazují jako vynosy a p?evádějí se p?ímo na ú?et p?ecenění.

Nerealizované ztráty se vyká?í ve vykazu zisku a ztráty, pokud na konci roku p?evy?ují zisky z p?ede?lého p?ecenění zachyceného na p?íslu?ném ú?tu p?ecenění. Tyto nerealizované ztráty z libovolného cenného papíru ?i měny nebo zlata se nezapo?ítávají v??i nerealizovanym zisk?m z ostatních cennych papír? ?i měn nebo zlata. V p?ípadě těchto nerealizovanych ztrát z jakékoli polo?ky vykázané ve vykazu zisku a ztráty se pr?měrná po?izovací cena této polo?ky sní?í na směnny kurz nebo tr?ní cenu na konci roku. Nerealizované ztráty z úrokovych swap? zaú?tované ke konci ú?etního období ve vykazu zisku a ztráty jsou v následujících letech amortizovány.

Ztráty ze sní?ení hodnoty se vykazují ve vykazu zisku a ztráty a v následujících letech se odú?tují pouze v p?ípadě, pokud sní?ení hodnoty klesne a pokles lze vztáhnout k pozorovatelné události, je? proběhla poté, co bylo sní?ení hodnoty zaú?továno poprvé.

Prémie nebo diskonty z cennych papír? se amortizují během zbytkové smluvní splatnosti těchto cennych papír?.

Reverzní transakce

Reverzní transakce jsou obchody, p?i nich? ECB nakupuje nebo prodává aktiva na základě dohody o zpětném odkupu nebo provádí úvěrové operace proti poskytnutému zaji?tění.

V rámci dohody o zpětném odkupu jsou cenné papíry prodány za hotovost a sou?asně je uzav?ena dohoda o jejich zpětném odkupu od protistrany za dohodnutou cenu k ur?itému datu v budoucnu. Dohody o zpětném odkupu jsou v rozvaze vykazovány na straně pasiv jako zaji?těné vklady. Cenné papíry prodané na základě těchto dohod jsou ponechány v rozvaze ECB.

V rámci reverzní dohody o zpětném odkupu jsou cenné papíry nakupovány za hotovost a sou?asně je uzav?ena dohoda o jejich zpětném prodeji protistraně za dohodnutou cenu k ur?itému datu v budoucnu. Reverzní dohody o zpětném odkupu jsou v rozvaze vykazovány na straně aktiv jako zaji?těné úvěry, ale nejsou zahrnuty do cennych papír? v dr?ení ECB.

Reverzní transakce (v?etně záp?j?ek cennych papír?) provedené v rámci programu nabízeného specializovanou institucí se vykazují v rozvaze pouze v p?ípadě, ?e je poskytnuto zaji?tění ve formě hotovosti a tato hotovost z?stává neinvestována.

Podrozvahové nástroje

Měnové nástroje, jmenovitě devizové forwardové transakce, forwardové ?ásti devizovych swap? a ostatní měnové nástroje zahrnující směnu jedné měny za druhou k budoucímu datu, se pro vypo?et kurzovych zisk? a ztrát zahrnují do pozice cizí měna netto.

úrokové nástroje se p?eceňují jednotlivě. Denní změny varia?ní mar?e otev?enych úrokovych futures a také úrokové swapy, které se vypo?ádají p?es úst?ední protistranu, se zachycují ve vykazu zisku a ztráty. Ocenění forwardovych transakcí s cennymi papíry a úrokovych swap?, které se nevypo?ádávají p?es úst?ední protistranu, provádí ECB na základě obecně uznávanych metod oceňování, které vycházejí z pozorovatelnych tr?ních cen a kurz? a diskontních faktor? od data vypo?ádání do data ocenění.

Události po rozvahovém dni

Hodnota aktiv a pasiv je upravena o události, které nastaly mezi datem ro?ní rozvahy a dnem, kdy Vykonná rada poskytla souhlas s p?edlo?ením ú?etních vykaz? ECB Radě guvernér? ke schválení, pokud tyto události vyznamně ovlivňují stav aktiv a pasiv k rozvahovému dni.

D?le?ité události po rozvahovém dni, které neovlivňují stav aktiv a pasiv k rozvahovému dni, jsou zve?ejněny v poznámkách.

Z?statky uvnit? ESCB / z?statky uvnit? Eurosystému

Z?statky uvnit? ESCB vznikají v první ?adě z p?eshrani?ních plateb v rámci Evropské unie (EU), které jsou vypo?ádávány v eurech v penězích centrální banky. Tyto transakce jsou povět?inou iniciované soukromymi subjekty (tj. úvěrovymi institucemi, podniky a fyzickymi osobami). Transakce se vypo?ádávají v systému TARGET2 (Trans-European Automated Real-time Gross settlement Express Transfer system – Transevropsky expresní automatizovany systém zú?tování plateb v reálném ?ase) a jsou zachyceny jako dvoustranné z?statky na ú?tech TARGET2 centrálních bank zemí EU. Tyto dvoustranné z?statky se vzájemně zapo?tou a poté jsou ka?dy den postupovány ECB, p?i?em? ka?dé z národních centrálních bank (NCB) je ponechána pouze jedna ?istá dvoustranná pozice v??i ECB. Platby prováděné ECB a vypo?ádané v systému TARGET2 mají rovně? dopad na ?isté dvoustranné pozice. Tyto pozice v ú?etnictví ECB p?edstavují ?istou pohledávku nebo závazek jednotlivych národních centrálních bank v??i zbytku Evropského systému centrálních bank (ESCB). Z?statky uvnit? Eurosystému vedené u ECB, které p?íslu?í NCB zemí eurozóny a které vyplyvají z jejich ú?asti v systému TARGET2, i ostatní z?statky v eurech uvnit? Eurosystému (nap?. prozatímní rozdělení zisku ECB národním centrálním bankám) jsou vykázány v rozvaze ECB jako jedna ?istá aktivní nebo pasivní pozice pod polo?kou bu? ?ostatní pohledávky uvnit? Eurosystému (netto)“, nebo ?ostatní závazky uvnit? Eurosystému (netto)“. Z?statky uvnit? ESCB vedené u ECB, které p?íslu?í národním centrálním bankám zemí mimo eurozónu a které vyplyvají z jejich ú?asti v systému TARGET2[19], jsou vykázány pod polo?kou ?závazky v eurech v??i nerezident?m eurozóny“.

Z?statky uvnit? Eurosystému z rozdělení eurobankovek uvnit? Eurosystému jsou uvedeny jako jedno ?isté aktivum pod polo?kou ?pohledávky z rozdělení eurobankovek uvnit? Eurosystému“ (viz ?bankovky v oběhu“ ní?e).

Z?statky uvnit? Eurosystému vzniklé z p?evodu devizovych rezerv na ECB národními centrálními bankami p?i vstupu do Eurosystému jsou vedeny v eurech a vykazovány pod polo?kou ?závazky z p?evodu devizovych rezerv“.

Dlouhodobá aktiva

Dlouhodobá aktiva, v?etně nehmotného majetku, ale s vyjimkou pozemk? a uměleckych děl, se oceňují po?izovací cenou sní?enou o odpisy. Pozemky a umělecká díla jsou oceňovány po?izovací cenou. Hlavní budova ECB je oceňována po?izovací cenou sní?enou o odpisy a podléhající znehodnocení. Pro odpisy hlavní budovy ECB jsou náklady p?i?azeny k odpovídajícím polo?kám aktiv, které jsou odpisovány na základě p?edpokládané doby jejich pou?itelnosti. Odpisy jsou uplatňovány rovnoměrně po dobu p?edpokládané pou?itelnosti aktiva od ?tvrtletí, které následuje poté, co je aktivum p?ipravené k u?ívání. Doba pou?itelnosti hlavních skupin aktiv se uplatňuje takto:

Doba odpisování kapitalizovanych náklad? na modernizaci budov byla u stávajících pronajatych objekt? ECB upravena tak, aby zohlednila události, které mají vliv na o?ekávanou dobu pou?itelnosti p?íslu?nych aktiv.

ECB provádí ro?ní test na sní?ení hodnoty své hlavní budovy a aktiv z práv k u?ívání v souvislosti s administrativními budovami (viz ?nájmy“ ní?e) na základě ?znehodnocení aktiv“ podle mezinárodního ú?etního standardu (IAS) 36. Pokud dosáhne ukazatel sní?ení hodnoty úrovně signalizující, ?e hodnota aktiva by mohla byt sní?ena, provede se odhad zpětně získatelné ?ástky. Ztráta ze sní?ení hodnoty je zaú?tována ve vykazu zisku a ztráty, pokud je zpětně získatelná ?ástka ni??í ne? ?istá ú?etní hodnota.

Dlouhodobá aktiva s po?izovací cenou men?í ne? 10 000 EUR se odepí?í v roce po?ízení.

Dlouhodobá aktiva, která splňují kritéria kapitalizace, av?ak stále nejsou dokon?ená, jsou vykázána pod polo?kou ?nedokon?ená aktiva“. Související náklady se p?evedou do p?íslu?nych polo?ek dlouhodobych aktiv, jakmile jsou tato aktiva p?ipravena k u?ívání.

Nájmy

V p?ípadě v?ech nájm? zahrnujících hmotné aktivum se související aktivum z práva k u?ívání a závazek z nájmu zachycují v rozvaze k datu po?átku nájmu pod polo?kou ?hmotná a nehmotná dlouhodobá aktiva“, resp. ?ostatní“ (pasiva).

Aktiva z práva k u?ívání se oceňují po?izovací cenou sní?enou o odpisy. Dále aktiva z práva k u?ívání související s administrativními budovami podléhají uvá?ení sní?ení hodnoty (ro?ní test na sní?ení hodnoty viz ?dlouhodobá aktiva“ vy?e). Odpisy jsou uplatňovány rovnoměrně od data zahájení bu? do konce doby pou?itelnosti aktiva z práva k u?ívání, nebo do konce doby nájmu, podle toho, co nastane d?íve.

Závazek z nájmu je nejprve oceněn stávající hodnotou budoucích plateb nájemného (zahrnujících pouze slo?ky nájemného) a diskontován za pou?ití zvy?ené vyp?j?ní sazby ECB. Následně je závazek z nájmu ú?tován z?statkovou hodnotou za pou?ití metody efektivní úrokové míry. Související úrokovy náklad je zachycen ve vykazu zisku a ztráty pod polo?kou ?ostatní úrokové náklady“. Dojde-li ke změně budoucích plateb nájemného z d?vodu změny některého indexu nebo jiné změny stávající smlouvy, závazek z nájmu se p?epo?ítá. Vysledkem takového p?epo?tu je odpovídající úprava ú?etní hodnoty aktiva z práva k u?ívání.

Krátkodobé nájmy s dobou trvání 12 nebo méně měsíc? a nájmy aktiv o nízké hodnotě pod 10 000 EUR (konzistentně s horním limitem pro vykazování dlouhodobych aktiv) se zachycují ve vykazu zisku a ztráty.

Po?itky po skon?ení pracovního poměru, ostatní dlouhodobé po?itky a po?itky p?i ukon?ení pracovního poměru u ECB

ECB pro své zaměstnance a ?leny Vykonné rady a dále pro ?leny Rady dohledu, které ECB zaměstnává, provozuje plány definovanych po?itk?.

Penzijní plán zaměstnanc? je financován aktivy z fondu dlouhodobych zaměstnaneckych po?itk?. Povinné p?íspěvky, které jsou hrazeny ze strany ECB a zaměstnanc?, jsou vykázány v rámci pilí?e definovanych po?itk? tohoto plánu. Zaměstnanci mohou hradit dodate?né dobrovolné p?íspěvky v rámci pilí?e definovanych p?íspěvk?, ktery lze pou?ít k poskytování dodate?nych po?itk?.[20] Vy?e těchto dodate?nych po?itk? je dána vy?í dobrovolnych p?íspěvk? spolu s investi?ním vynosem z těchto p?íspěvk?.

Po?itky po skon?ení pracovního poměru a ostatní dlouhodobé po?itky ?len? Vykonné rady ECB a ?len? Rady dohledu, které ECB zaměstnává, jsou kryty na základě nefinancovanych opat?ení. Pokud jde o zaměstnance, jsou na základě nefinancovanych opat?ení kryty po?itky po skon?ení pracovního poměru s vyjimkou penzí a ostatní dlouhodobé po?itky a po?itky p?i ukon?ení pracovního poměru.

?isty závazek z definovanych po?itk?
Závazek, ktery se v souvislosti s plány definovanych po?itk? v?etně ostatních dlouhodobych zaměstnaneckych po?itk? a po?itk? p?i ukon?ení pracovního poměru vykazuje v rozvaze v polo?ce ?ostatní“ (závazky), se rovná sou?asné hodnotě povinnosti z definovanych po?itk? k rozvahovému dni po ode?tení reálné hodnoty aktiv, která jsou v plánu ur?ena k financování této související povinnosti.

Vy?i povinnosti vyplyvající z definovanych po?itk? vypo?ítávají ka?dy rok nezávislí pojistní matematici pomocí tzv. p?ír?stkové metody (?projected unit credit method“). Sou?asná hodnota povinnosti vyplyvající z definovanych po?itk? se ur?í diskontováním odhadovanych budoucích peně?ních tok? za pou?ití sazby ur?ené s odkazem na tr?ní vynos k rozvahovému dni dosa?eny velmi kvalitními podnikovymi dluhopisy, které jsou denominovány v eurech a mají obdobné lh?ty splatnosti jako související povinnost.

Pojistněmatematické zisky nebo ztráty mohou vznikat p?i úpravách na základě zku?eností (kdy? se skute?né vysledky li?í od d?ívěj?ích pojistněmatematickych p?edpoklad?) a p?i změnách p?edpoklad? pro pojistněmatematické vypo?ty.

?isty náklad na definované po?itky
?isty náklad na definované po?itky se dělí na prvky vykázané ve vykazu zisku a ztráty a p?ecenění po?itk? po skon?ení pracovního poměru vykázané v rozvaze v polo?ce ?ú?ty p?ecenění“.

?istá ?ástka, která se vykazuje ve vykazu zisku a ztráty, obsahuje:

  1. náklady na slu?by spojené s definovanymi po?itky za bě?ny rok;
  2. p?edchozí náklady na slu?by spojené s definovanymi po?itky vyplyvající ze změny plánu;
  3. ?isty úrok z ?istého závazku z definovanych po?itk? vypo?teny pomocí diskontní sazby;
  4. p?ecenění p?ípadnych ostatních dlouhodobych po?itk? a po?itk? dlouhodobé povahy p?i ukon?ení pracovního poměru, a to v plné vy?i.

?istá ?ástka uvedená pod ?ú?ty p?ecenění“ zahrnuje následující polo?ky:

  1. pojistněmatematické zisky a ztráty z povinnosti vyplyvající z definovanych po?itk?;
  2. skute?ny vynos z aktiv plánu, s vyjimkou ?ástek zahrnutych do ?istého úroku z ?istého závazku z definovanych po?itk?;
  3. jakékoli změny dopadu maximální vy?e aktiv, s vyjimkou ?ástek zahrnutych do ?istého úroku z ?istého závazku z definovanych po?itk?.

Tyto ?ástky ka?dy rok oceňují nezávislí pojistní matematici, kte?í tak stanoví odpovídající vy?i závazku, je? se má vykázat v ú?etních vykazech.

Bankovky v oběhu

Eurobankovky vydává ECB a národní centrální banky stát? eurozóny, které spole?ně tvo?í Eurosystém.[21] Celková hodnota eurobankovek v oběhu je rozdělována mezi centrální banky Eurosystému v?dy v poslední pracovní den v měsíci podle klí?e pro p?idělování bankovek.[22]

ECB je p?idělen podíl o objemu 8 % celkové hodnoty eurobankovek v oběhu, ktery je vykazován v rozvaze v pasivech pod polo?kou ?bankovky v oběhu“. Podíl ECB na celkové emisi eurobankovek je kryt pohledávkami za národními centrálními bankami. Tyto pohledávky, které jsou úro?eny[23], jsou vykazovány v díl?í polo?ce ?pohledávky uvnit? Eurosystému: pohledávky z rozdělení eurobankovek v rámci Eurosystému“ (viz ?z?statky uvnit? ESCB / z?statky uvnit? Eurosystému“ vy?e). úrokovy vynos z těchto pohledávek je ve vykazu zisku a ztráty zahrnut do polo?ky ?úrokovy vynos z rozdělení eurobankovek v rámci Eurosystému“.

Prozatímní rozdělení zisku

?ástka, která se rovná sou?tu vynos? ECB z eurobankovek v oběhu a vynos? z cennych papír? dr?enych pro ú?ely měnové politiky zakoupenych v rámci a) programu pro trhy s cennymi papíry, b) t?etího programu nákupu krytych dluhopis?, c) programu nákupu cennych papír? krytych aktivy a d) programu nákupu aktiv ve?ejného sektoru, se rozdělí v lednu následujícího roku prost?ednictvím prozatímního rozdělení zisku, nerozhodne-li Rada guvernér? jinak.[24] Rozdělena je v plném rozsahu, není-li vy??í ne? ?isty zisk ECB za dany rok a pokud nerozhodne Rada guvernér? o odvodu do rezervy ke krytí finan?ních rizik. Rada guvernér? m??e také rozhodnout, ?e sní?í objem vynosu z eurobankovek v oběhu k rozdělení v lednu o ?ástku náklad? vzniklych ECB v souvislosti s emisí a zpracováním eurobankovek.

Změny ú?etních pravidel

Do konce roku 2018 vykazovala ECB náklady související s nájemními smlouvami ve vykazu zisku a ztráty pod polo?kou ?správní náklady“ po celou dobu trvání smlouvy. Po vydání mezinárodního standardu ú?etního vykaznictví (IFRS) 16 ?nájmy“ ECB svá ú?etní pravidla od 1. ledna 2019 upravila. ECB nejprve vyhodnotila v?echny nájemní smlouvy tykající se dlouhodobych aktiv s cílem ur?it, zda splňují definici nájmu podle novych ú?etních pravidel. Ur?ené nájmy byly p?epo?teny za pou?ití upraveného retrospektivního p?ístupu, podle něho? aktivum z práva k u?ívání se rovná souvisejícímu závazku z nájmu. V d?sledku z?stala komparativní informace beze změny.

Vysledná aktiva z práva k u?ívání a závazky z nájm? zachycené v rozvaze k 1. lednu 2019 pod podlo?kou ?hmotná a nehmotná dlouhodobá aktiva“, resp. ?ostatní“ (pasiva):

Související náklad bude zachycen ve vykazu zisku a ztráty pod polo?kami ?ostatní úrokové náklady“ a ?odpisy hmotnych a nehmotnych dlouhodobych aktiv“.

Ostatní

Podle ?lánku 27 statutu ESCB a na základě doporu?ení Rady guvernér? schválila Rada Evropské unie jmenování spole?nosti Baker Tilly GmbH & Co. KG Wirtschaftsprüfungsgesellschaft, Düsseldorf (Spolková republika Německo) externím auditorem ECB na dobu pěti let do konce ú?etního roku 2022. Toto pětileté období lze prodlou?it a? o dva dal?í ú?etní roky.


2.4 Poznámky k rozvaze

Poznámka ?. 1 – Zlato a pohledávky ve zlatě

K 31. prosinci 2019 dr?ela ECB 16 229 522 uncí[25] ryzího zlata, jeho? tr?ní hodnota ?inila 21 976 mil. EUR (18 193 mil. EUR v roce 2018). V roce 2019 neproběhly ?ádné operace se zlatem a zlato v dr?ení ECB z?stalo tedy ve srovnání s objemem k 31. prosinci 2018 beze změny. Zvy?ení eurové hodnoty tohoto objemu v dr?ení ECB bylo vyvoláno r?stem eurové tr?ní ceny zlata (viz ?zlato, aktiva a pasiva v cizí měně“ v ?ásti 2.3 ?ú?etní pravidla“ a poznámka ?. 14 ?ú?ty p?ecenění“).

Poznámka 2 – Pohledávky v cizí měně za nerezidenty a rezidenty eurozóny

Poznámka ?. 2.1 – Pohledávky za MMF

Toto aktivum p?edstavuje zvlá?tní práva ?erpání (Special Drawing Rights – SDR) v dr?bě ECB a k 31. prosinci 2019 dosahovala jeho hodnota 710 mil. EUR (692 mil. EUR v roce 2018). Vyplyvá z dohody s Mezinárodním měnovym fondem (MMF) o prodeji a nákupu, podle ní? je MMF oprávněn organizovat za ECB prodeje nebo koupě SDR v??i euru se stanovenym maximálním a minimálním objemem. Pro ú?ely ú?tování se k SDR p?istupuje jako k cizí měně (viz ?zlato, aktiva a pasiva v cizí měně“ v ?ásti 2.3 ?ú?etní pravidla“). Nár?st hodnoty SDR v dr?ení ECB byl vyvolán zhodnocením SDR v??i euru během roku 2019 a úrokovymi p?íjmy během roku.

Poznámka ?. 2.2 – Z?statky u bank a investice do cennych papír?, zahrani?ní p?j?ky a jiná zahrani?ní aktiva a pohledávky v cizí měně za rezidenty eurozóny

Tyto dvě polo?ky zahrnují z?statky u bank, p?j?ky v cizí měně a investice do cennych papír? v americkych dolarech, japonskych jenech a ?ínskych renminbi.

Celková hodnota těchto polo?ek v roce 2019 vzrostla v d?sledku reinvestice úrokovych p?íjm? během roku, a to zejména z portfolia v americkych dolarech, a posílení amerického dolaru i japonského jenu v??i euru.

Objem ?istych devizovych rezerv ECB[26] k 31. prosinci 2019:

Poznámka 3 – Ostatní pohledávky v eurech za úvěrovymi institucemi eurozóny

K 31. prosinci 2019 obsahovala tato polo?ka z?statky na bě?nych ú?tech rezident? eurozóny ve vy?i 109 mil. EUR (300 mil. EUR v roce 2018).

Poznámka ?. 4 – Cenné papíry rezident? eurozóny v eurech

Poznámka ?. 4.1 – Cenné papíry dr?ené pro ú?ely měnové politiky

K 31. prosinci 2019 obsahovala tato polo?ka cenné papíry nabyté ECB v rámci t?í program? nákupu krytych dluhopis? (CBPP), programu pro trhy s cennymi papíry (SMP), programu nákupu cennych papír? krytych aktivy (ABSPP) a programu nákupu aktiv ve?ejného sektoru (PSPP).[27]

Nákupy v rámci prvního CBPP byly dokon?eny 30. ?ervna 2010, druhy program CBPP skon?il 31. ?íjna 2012. Rada guvernér? rozhodla, ?e nákupy v rámci SMP ukon?í 6. zá?í 2012.

V rámci svého programu nákupu aktiv (asset purchase programme – APP)[28] Eurosystém 1. listopadu 2019 znovu zahájil ?isté nákupy cennych papír? v měsí?ním pr?měrném objemu 20 mld. EUR. Tento krok následoval po období deseti měsíc? od konce roku 2018, během něho? Eurosystém pouze v plném rozsahu reinvestoval splátky jistiny ze splatnych cennych papír? zakoupenych v rámci APP. Rada guvernér? o?ekává, ?e ?isté nákupy budou probíhat tak dlouho, jak bude nezbytné, aby podpo?ily akomoda?ní dopad sazeb její měnové politiky, a ?e skon?í krátce p?ed tím, ne? Rada guvernér? zahájí zvy?ování základních úrokovych sazeb ECB. Rada guvernér? rovně? hodlá pokra?ovat v těchto reinvesticích po del?í dobu od chvíle, kdy zahájí zvy?ování základních úrokovych sazeb ECB, a v ka?dém p?ípadě tak dlouho, jak to bude nezbytné k udr?ení p?íznivych podmínek likvidity a vyrazné míry měnové akomodace.

Cenné papíry nakoupené v rámci v?ech těchto program? jsou oceňovány na základě z?statkovych cen s uvá?ením sní?ení hodnoty (viz ?cenné papíry“ v ?ásti 2.3 ?ú?etní pravidla“).

Z?statková hodnota cennych papír? v dr?ení ECB a jejich tr?ní hodnota[29] (která není zachycena v rozvaze ani ve vykazu zisku a ztráty a uvádí se pouze pro ú?ely srovnání) je následující:

P?í?inou poklesu z?statkové hodnoty portfolií dr?enych v rámci prvního a druhého CBPP a SMP bylo splacení cennych papír?. P?í?inou poklesu z?statkové hodnoty cennych papír? dr?enych v rámci PSPP byl ?isty vysledek amortizace diskont? a prémií, ktery p?evá?il nad ?istymi nákupy prováděnymi v posledních dvou měsících roku 2019.

Rada guvernér? pravidelně vyhodnocuje finan?ní rizika spojená s cennymi papíry dr?enymi v rámci v?ech těchto program?.

Testy na sní?ení hodnoty se provádějí ro?ně s vyu?itím údaj? ke konci roku a schvaluje je Rada guvernér?. P?i těchto testech se ukazatele sní?ení hodnoty posuzují pro ka?dy program samostatně. Byly-li zaznamenány ukazatele sní?ení hodnoty, byla provedena dal?í analyza s cílem potvrdit, ?e se sní?ení hodnoty nedotklo peně?ních tok? podkladovych cennych papír?. Na základě vysledk? test? na sní?ení hodnoty provedenych v tomto roce nevykázala ECB u cennych papír? dr?enych v měnověpolitickych portfoliích za rok 2019 ?ádné ztráty.

Poznámka ?. 5 – Pohledávky uvnit? Eurosystému

Poznámka ?. 5.1 – Pohledávky z rozdělení eurobankovek uvnit? Eurosystému

Tato polo?ka se skládá z pohledávek ECB za národními centrálními bankami zemí eurozóny vyplyvajících z rozdělení eurobankovek v rámci Eurosystému (viz ?bankovky v oběhu“ v ?ásti 2.3 ?ú?etní pravidla“) a k 31. prosinci 2019 ?inila 103 420 mil. EUR (98 490 mil. EUR v roce 2018). úro?ení těchto pohledávek se vypo?ítává ka?dy den pomocí poslední dostupné mezní úrokové sazby, kterou pou?ívá Eurosystém p?i svych nabídkovych ?ízeních na hlavní refinan?ní operace[30] (viz poznámka ?. 22.2 ?úrokovy vynos z rozdělení eurobankovek v rámci Eurosystému“).

Poznámka ?. 6 – Ostatní aktiva

Poznámka ?. 6.1 – Hmotná a nehmotná dlouhodobá aktiva

Ke dni 31. prosince 2019 byla tato aktiva tvo?ena následujícími polo?kami:

K 1. lednu 2019 vykazovala ECB pod polo?kou budovy s právem k u?ívání p?edev?ím pronajaté administrativní budovy a pod polo?kou za?ízení s právem k u?ívání související provozní za?ízení budov a dále také kancelá?ské a dal?í za?ízení.

Pokud jde o hlavní budovu ECB a budovy s právem k u?ívání, byl na konci roku proveden test na sní?ení hodnoty, p?i něm? nebyla zaznamenána ?ádná ztráta ze sní?ení hodnoty.

Poznámka ?. 6.2 – Ostatní finan?ní aktiva

Tato polo?ka se skládá p?edev?ím z investovanych vlastních zdroj? ECB vedenych jako protipolo?ka základního kapitálu a rezervních fond? a rezervy ur?ené ke krytí finan?ních rizik. Její sou?ástí je také 3 211 kus? akcií Banky pro mezinárodní platby (BIS), které jsou vykázány v po?izovací ceně 42 mil. EUR.

Slo?ení této polo?ky je uvedeno ní?e:

?isty nár?st u této polo?ky v roce 2019 byl zp?soben p?edev?ím a) reinvestováním úrokovych vynos? z portfolia vlastních zdroj? ECB a b) r?stem tr?ní hodnoty cennych papír? v tomto portfoliu.

Poznámka ?. 6.3 – Rozdíly z p?ecenění podrozvahovych nástroj?

Tato polo?ka se skládá ze změn ocenění swap? a forwardovych transakcí v cizí měně, které k 31. prosinci 2019 nebyly vypo?ádány (viz poznámka ?. 19 ?devizové swapy a devizové forwardové transakce“). Tyto změny ocenění ?iní 619 mil. EUR (578 mil. EUR v roce 2018) a jsou d?sledkem p?epo?tu těchto transakcí na euro směnnym kurzem platnym v rozvahovy den v porovnání s eurovymi hodnotami, které vyplyvají z p?epo?tu transakcí pr?měrnym kurzem dané cizí měny k uvedenému dni (viz ?podrozvahové nástroje“ a ?zlato, aktiva a pasiva v cizí měně“ v ?ásti 2.3 ?ú?etní pravidla“).

Poznámka ?. 6.4 – Polo?ky ?asového rozli?ení

K 31. prosinci 2019 ?inila tato polo?ka 2 572 mil. EUR (2 738 mil. EUR v roce 2018). Do ní byl zahrnut p?edev?ím naběhly úrok z cennych papír?, ktery v?etně splatného úroku zaplaceného p?i po?ízení ?inil 2 431 mil. EUR (2 589 mil. EUR v roce 2018) (viz poznámka ?. 2.2, ?z?statky u bank a investice do cennych papír?, zahrani?ní p?j?ky a jiná zahrani?ní aktiva a pohledávky v cizí měně za rezidenty eurozóny“, poznámka ?. 4, ?cenné papíry rezident? eurozóny v eurech“ a poznámka ?. 6.2, ?ostatní finan?ní aktiva“).

Tato polo?ka navíc zahrnuje a) naběhlé vynosy ze spole?nych projekt? Eurosystému (viz poznámka ?. 27 ?ostatní vynosy“), b) r?zné platby p?edem a c) naběhly úrok z dal?ích finan?ních aktiv a pasiv.

Poznámka ?. 6.5 – Ostatní

K 31. prosinci 2019 obsahovala tato polo?ka 2 221 mil. EUR (2 039 mil. EUR v roce 2018) a zahrnovala p?edev?ím ?asově rozli?ené ?ástky prozatímního rozdělení zisku ECB ve vy?i 1 431 mil. EUR (1 191 mil. EUR v roce 2018) (viz ?prozatímní rozdělení zisku“ v ?ásti 2.3 ?ú?etní pravidla“ a viz poznámka ?. 11.2 ?ostatní závazky uvnit? Eurosystému (netto)“).

Polo?ka obsahovala také z?statky v hodnotě 757 mil. EUR (567 mil. EUR v roce 2018) v souvislosti se swapy a forwardovymi transakcemi v cizí měně nevypo?ádanymi k 31. prosinci 2019, které vyplyvají z p?epo?tu těchto transakcí na eura pr?měrnym kurzem p?íslu?né měny platnym v rozvahovy den v porovnání s eurovymi hodnotami, v nich? byly tyto transakce p?vodně zaú?továny (viz ?podrozvahové nástroje“ v ?ásti 2.3 ?ú?etní pravidla“).

K 31. prosinci 2018 tato polo?ka zahrnovala také 244 mil. EUR, které odpovídají pohledávce ro?ních poplatk? za dohled splatné dohlí?enymi subjekty – ECB tyto poplatky dohlí?enym subjekt?m fakturovala v prosinci 2018 s datem splatnosti v lednu 2019. Poplatky za dohled za stávající rok byly fakturovány v ?íjnu 2019 s datem splatnosti v prosinci 2019. V d?sledku toho byla vět?ina poplatk? uhrazena v tenty? ú?etní rok.

Poznámka ?. 7 – Bankovky v oběhu

Tato polo?ka se skládá z podílu ECB (8 %) na úhrnu eurobankovek v oběhu (viz ?bankovky v oběhu“ v ?ásti 2.3 ?ú?etní pravidla“) a k 31. prosinci 2019 dosahovala 103 420 mil. EUR (98 490 mil. EUR v roce 2018).

Poznámka ?. 8 – Ostatní závazky v eurech v??i úvěrovym institucím v eurozóně

Centrální banky Eurosystému mají mo?nost p?ijímat hotovost jako zaji?tění ve svych záp?j?kách cennych papír? v rámci PSPP bez povinnosti ji reinvestovat. V p?ípadě ECB jsou tyto operace prováděny prost?ednictvím specializované instituce.

K 31. prosinci 2019 ?inila nesplacená hodnota těchto záp?j?ek cennych papír? v rámci PSPP prováděnych s úvěrovymi institucemi eurozóny 1 325 mil. EUR (1 399 mil. EUR v roce 2018). Hotovost p?ijatá jako zaji?tění byla p?evedena na ú?ty systému TARGET2. Vzhledem k tomu, ?e hotovost z?stala na konci roku neinvestována, byly tyto transakce zaú?továny v rozvaze (viz ?reverzní transakce“ v ?ásti 2.3 ?ú?etní pravidla“).[31]

Poznámka ?. 9 – Závazky v eurech v??i ostatním rezident?m eurozóny

Poznámka ?. 9.1 – Ostatní pasiva

K 31. prosinci 2019 obsahovala tato polo?ka 20 466 mil. EUR (9 152 mil. EUR v roce 2018). Tato polo?ka rovně? zahrnuje vklady provedené Evropskym nástrojem finan?ní stability (EFSF) a Evropskym mechanismem stability (ESM). V souladu s ?lánkem 21 statutu ESCB mohou ECB a národní centrální banky p?sobit jako fiskální agenti pro ?orgány, instituce nebo jiné subjekty Unie, úst?ední vlády, regionální, místní nebo jiné ve?ejné orgány, jiné ve?ejnoprávní subjekty nebo ve?ejné podniky ?lenskych stát?.

Tato polo?ka zahrnuje rovně? vklady nebo platby p?ijaté ECB a prováděné ú?astníky EURO1 a RT1[32] nebo jejich jménem, které jsou pou?ívány jako záru?ní fond pro EURO1 nebo na podporu vypo?ádání v RT1.

Poznámka ?. 10 – Závazky v eurech v??i nerezident?m eurozóny

K 31. prosinci 2019 obsahovala tato polo?ka 7 245 mil. EUR (10 361 mil. EUR v roce 2018). Její největ?í slo?kou byla ?ástka 3 350 mil. EUR (3 682 mil. EUR v roce 2018) vzniklá ze stálé vzájemné měnové dohody s Federální rezervní bankou v New Yorku. V rámci této dohody poskytuje Federální rezervní systém ECB prost?ednictvím swapovych transakcí americké dolary s cílem nabídnout protistranám Eurosystému krátkodobé financování v americkych dolarech. ECB sou?asně uzavírá reverzní swapové transakce s národními centrálními bankami zemí eurozóny, které vyu?ívají získané prost?edky k provádění operací na poskytnutí likvidity v americkych dolarech protistranám Eurosystému formou reverzních transakcí. Následkem reverzních swap? vznikají z?statky uvnit? Eurosystému mezi ECB a národními centrálními bankami (viz poznámka ?. 11.2 ?ostatní závazky uvnit? Eurosystému (netto)“). Dále ze swapovych transakcí prováděnych s Federálním rezervním systémem a národními centrálními bankami zemí eurozóny vznikají forwardové pohledávky a závazky, které jsou zaú?továny na podrozvahovych ú?tech (viz poznámka ?. 19 ?devizové swapy a devizové forwardové transakce“).

Tato polo?ka obsahuje také ?ástku 3 271 mil. EUR (4 619 mil. EUR v roce 2018) sestávající ze z?statk?, je? u ECB dr?í centrální banky zemí mimo eurozónu. Tyto z?statky vznikají z transakcí zpracovávanych systémem TARGET2 nebo jsou jejich protipolo?kou. P?í?inou poklesu těchto z?statk? v roce 2019 byly platby rezident?m eurozóny od nerezident? eurozóny.

Zbytek této polo?ky obsahuje ?ástku 625 mil. EUR (2 059 mil. EUR v roce 2018) vzniklou z nesplacenych záp?j?ek cennych papír? v rámci PSPP provedenych s nerezidenty eurozóny, p?i kterych byla jako zaji?tění obdr?ena hotovost, je? byla p?evedena na ú?ty TARGET2 (viz poznámka ?. 8 ?ostatní závazky v??i úvěrovym institucím eurozóny v eurech“).

Poznámka ?. 11 – Závazky uvnit? Eurosystému

Poznámka ?. 11.1 – Závazky z p?evodu devizovych rezerv

Jedná se o závazky v??i národním centrálním bankám zemí eurozóny, které vznikly z p?evodu devizovych rezerv na ECB, kdy? tyto banky vstoupily do Eurosystému. Podle ?lánku 30.2 statutu ESCB jsou tyto p?íspěvky NCB pevně stanoveny v poměru k jejich podíl?m na upsaném základním kapitálu ECB. Po úpravě vá?enych podíl? p?idělenych národním centrálním bankám v klí?i pro upisování základního kapitálu k 1. lednu 2019, která se provádí jednou za pět let, vá?ené podíly NCB zemí eurozóny na upsaném základním kapitálu ECB poklesly (viz komentá? ?. 15, ?kapitál a rezervní fondy“). To vedlo ke sní?ení těchto závazk? o 448 mil. EUR na 40 344 mil. EUR (viz tabulka ní?e).

úro?ení těchto závazk? se vypo?ítává denně pomocí poslední dostupné mezní úrokové sazby, kterou Eurosystém pou?ívá p?i nabídkovém ?ízení pro hlavní refinan?ní operace, upravené tak, aby odrá?ela nulové úro?ení polo?ky ?zlato“ (viz poznámka ?. 22.3 ?úro?ení pohledávek národních centrálních bank z p?evedenych devizovych rezerv“).

Poznámka 11.2 – Ostatní závazky uvnit? Eurosystému (netto)

Za rok 2019 tvo?ily tuto polo?ku z?statky, je? u ECB dr?í národní centrální banky zemí eurozóny a které vznikají v systému TARGET2, a ?ástku splatnou ve prospěch národních centrálních bank zemí eurozóny v souvislosti s prozatímním rozdělením zisku ECB (viz ?z?statky uvnit? ESCB / z?statky uvnit? Eurosystému“, resp. ?prozatímní rozdělení zisku“ v ?ásti 2.3 ?ú?etní pravidla“).

Pokles netto závazku v rámci systému TARGET2 byl zp?soben p?edev?ím a) nár?stem vklad? p?ijatych ECB ve funkci fiskálního agenta (viz poznámka ?. 9 ?závazky v eurech v??i jinym rezident?m eurozóny“), b) úrokovymi vynosy z cennych papír? dr?enych pro ú?ely měnové politiky a c) splácením cennych papír? koupenych v rámci SMP a prvních dvou program? nákupu krytych dluhopis?, které byly vypo?ádány prost?ednictvím ú?t? systému TARGET2. Dopad těchto faktor? byl ?áste?ně kompenzován a) ?istymi nákupy v rámci APP, které byly rovně? vypo?ádány prost?ednictvím ú?t? TARGET2, b) vyplacením rozděleného zisku ECB za rok 2018, c) poklesem hotovosti p?ijaté jako zaji?tění záp?j?ek cennych papír? v rámci PSPP (viz poznámka ?. 8 ?ostatní závazky v eurech v??i úvěrovym institucím v eurozóně“ a poznámka ?. 10, ?závazky v eurech k nerezident?m eurozóny“) a d) vypo?ádáním plateb nerezident?m eurozóny od rezident? eurozóny v systému TARGET2 (viz poznámka ?. 10 ?závazky v eurech k nerezident?m eurozóny“).

S vyjimkou z?statk? vyplyvajících z reverzních swapovych transakcí v souvislosti s operacemi na poskytnutí likvidity v americkych dolarech se úro?ení pozic v systému TARGET2 ka?dy den vypo?ítává pomocí poslední dostupné mezní úrokové sazby, kterou pou?ívá Eurosystém p?i svych nabídkovych ?ízeních na hlavní refinan?ní operace.

Poznámka ?. 12 – Ostatní pasiva

Poznámka ?. 12.1 – Rozdíly z p?ecenění podrozvahovych nástroj?

Tato polo?ka se skládá ze změn ocenění swap? a forwardovych transakcí v cizí měně, které k 31. prosinci 2019 nebyly vypo?ádány (viz poznámka ?. 19 ?devizové swapy a devizové forwardové transakce“). Tyto změny ocenění p?edstavují 709 mil. EUR (641 mil. EUR v roce 2018) a jsou d?sledkem p?epo?tu těchto transakcí na euro směnnym kurzem platnym v rozvahovy den v porovnání s eurovymi hodnotami, které vyplyvají z p?epo?tu transakcí pr?měrnym kurzem dané cizí měny k uvedenému dni (viz ?podrozvahové nástroje“ a ?zlato, aktiva a pasiva v cizí měně“ v ?ásti 2.3 ?ú?etní pravidla“).

Poznámka ?. 12.2 – Polo?ky ?asového rozli?ení

Ke dni 31. prosince 2019 byla tato polo?ka tvo?ena následujícími aktivy:

Poznámka ?. 12.3 – Ostatní

K 31. prosinci 2019 obsahovala tato polo?ka 2 188 mil. EUR (1,178 mil. EUR v roce 2018). Zahrnovala z?statky ve vy?i 662 mil. EUR (580 mil. EUR v roce 2018) v souvislosti se swapy a forwardovymi transakcemi v cizí měně, které nebyly k 31. prosinci 2019 vypo?ádány (viz poznámka ?. 19, ?měnové swapy a měnové forwardové transakce“). Tyto z?statky vyplyvají z p?epo?tu těchto transakcí na eura pr?měrnym kurzem p?íslu?né měny platnym v rozvahovy den v porovnání s eurovymi hodnotami, v nich? byly tyto transakce p?vodně zaú?továny (viz ?podrozvahové nástroje“ v ?ásti 2.3 ?ú?etní pravidla“).

Polo?ka rovně? zahrnovala závazek z nájm? ve vy?i 232 mil. EUR vyplyvající z novych ú?etních pravidel pro nájmy zavedenych od 1. ledna 2019 (viz ?nájmy“ a ?změny ú?etních pravidel“ v ?ásti 2.3 ?ú?etní pravidla“).

Tato polo?ka navíc zahrnuje ?isty závazek ECB z definovanych po?itk? po skon?ení pracovního poměru a ostatních dlouhodobych po?itk? zaměstnanc?, ?len? Vykonné rady a také ?len? Rady dohledu zaměstnanych Evropskou centrální bankou. Dále tato polo?ka zahrnovala po?itky p?i ukon?ení pracovního poměru zaměstnanc? ECB.

Po?itky po skon?ení pracovního poměru, ostatní dlouhodobé po?itky a po?itky p?i ukon?ení pracovního poměru u ECB

Rozvaha
V souvislosti s po?itky po skon?ení pracovního poměru, dal?ími dlouhodobymi zaměstnaneckymi po?itky i po?itky p?i ukon?ení pracovního poměru byly v rozvaze vykázány pod polo?kou ?ostatní“ (pasiva) tyto ?ástky:

Poznámka: Sloupe?ky ?rady“ zahrnují ?ástky tykající se Vykonné rady i Rady dohledu.

V roce 2019 zahrnovala sou?asná hodnota povinnosti z definovanych po?itk? v??i zaměstnanc?m o objemu 2 497 mil. EUR (1 608 mil. EUR v roce 2018) nefinancované po?itky ve vy?i 323 mil. EUR (226 mil. EUR v roce 2018) související s po?itky po skon?ení pracovního poměru s vyjimkou penzí, s ostatními dlouhodobymi po?itky a po?itky p?i ukon?ení pracovního poměru zaměstnanc?. Sou?asná hodnota povinnosti z definovanych po?itk? v??i ?len?m Vykonné rady a ?len?m Rady dohledu ve vy?i 39 mil. EUR (29 mil. EUR v roce 2018) se vztahuje vyhradně k po?itk?m po skon?ení pracovního poměru a ostatním dlouhodobym po?itk?m krytym na základě nefinancovanych opat?ení.

P?ecenění ?istého závazku ECB z definovanych po?itk? po skon?ení pracovního poměru je vykázáno v rozvaze pod polo?kou pasiv ?ú?ty p?ecenění“. V roce 2019 dosáhly ztráty z p?ecenění pod touto polo?kou pasiv 749 mil. EUR (129 mil. EUR v roce 2018) (viz poznámka ?. 14 ?ú?ty p?ecenění“).

Změny povinnosti vyplyvající z definovanych po?itk?, aktiva plánu a vysledky p?ecenění
Sou?asná hodnota povinnosti vyplyvající z definovanych po?itk? se změnila následujícím zp?sobem:

Poznámka: Sloupe?ky ?rady“ zahrnují ?ástky tykající se Vykonné rady i Rady dohledu.
1) ?istá hodnota zahrnující povinné p?íspěvky a p?evody do plán? nebo z nich. Povinné p?íspěvky hrazené zaměstnanci p?edstavují 7,4 %, zatímco povinné p?íspěvky hrazené ECB p?edstavují 20,7 % základního platu.

Celkové ztráty z p?ecenění povinnosti vyplyvající z definovanych po?itk? v??i zaměstnanc?m za rok 2019 ve vy?i 763 mil. EUR vznikly p?edev?ím v d?sledku poklesu diskontní sazby z 2,3 % v roce 2018 na 1,2 % v roce 2019. Dal?í zdroje ztrát z p?ecenění zahrnovaly uplatnění novych tabulek mortality a v daleko men?ím rozsahu pak úpravy na základě zku?eností odrá?ející rozdíl mezi pojistněmatematickymi p?edpoklady uvedenymi ve zprávě z p?edchozího roku a reálnou zku?eností.

Vyplacené po?itky poklesly v roce 2019 na 24 mil. EUR (46 mil. EUR v roce 2018) p?edev?ím z d?vodu ni??ích jednorázovych plateb zaměstnanc?m, kte?í byli p?ijati do do?asného programu pro podporu kariérního p?echodu (PKP) p?i ukon?ení pracovního poměru. Tento program byl zaveden v roce 2017 pro dlouholeté zaměstnance, aby jim za ur?itych podmínek usnadnil dobrovolny p?echod k jiné karié?e mimo ECB.

Změny reálné hodnoty aktiv plánu v roce 2019 v pilí?i definovanych po?itk? vztahujících se k zaměstnanc?m:

Zisk z p?ecenění aktiv plánu v roce 2019 odrá?el to, ?e skute?né vynosy z podíl? fondu byly podstatně vy??í ne? p?edpokládany úrokovy vynos z aktiv plánu.

Ní?e jsou uvedeny změny vysledk? p?ecenění v roce 2019:

Vykaz zisku a ztráty
Ní?e jsou uvedeny ?ástky obsa?ené ve vykazu zisku a ztráty za rok 2019:

Poznámka: Sloupe?ky ?rady“ zahrnují ?ástky tykající se Vykonné rady i Rady dohledu.

Celkové ztráty z p?ecenění dal?ích dlouhodobych po?itk? a po?itk? p?i ukon?ení pracovního poměru p?ímo vykázané ve vykazu zisku a ztráty dosáhly v roce 2019 objemu 18 mil. EUR. Vět?ina této ?ástky souvisela s dal?ími dlouhodobymi po?itky a je p?edev?ím d?sledkem sní?ení diskontní sazby z 2,3 % v roce 2018 na 1,2 % v roce 2019.

Náklady sou?asné slu?by poklesly v roce 2019 na 92 mil. EUR (98 mil. EUR v roce 2018) p?edev?ím v d?sledku zvy?ení diskontní sazby z 2,1 % v roce 2017 na 2,3 % v roce 2018.[33]

Klí?ové p?edpoklady
P?i p?ípravě ocenění, na ně? tato poznámka odkazuje, pou?ili nezávislí pojistní matematici p?edpoklady schválené Vykonnou radou pro ú?ely ú?tování a zve?ejňování. Hlavní p?edpoklady pou?ité pro vypo?et závazku souvisejícího s po?itky po skon?ení pracovního poměru a ostatními dlouhodobymi po?itky jsou:

1) Tyto p?edpoklady byly pou?ity pro vypo?et té ?ásti povinnosti ECB vyplyvající z definovanych po?itk?, která je financována aktivy s podkladovym zaji?těním návratnosti investice.
2) Kromě toho je v závislosti na věku ú?astník? plánu zohledněno mo?né zvy?ování jednotlivych mezd a? o 1,8 % ro?ně.
3) Podle pravidel penzijního plánu ECB se budou penze zvy?ovat jednou ro?ně. Pokud budou v?eobecné úpravy mezd zaměstnanc? ECB ni??í ne? míra inflace, bude jakykoliv r?st penzí odpovídat v?eobecné úpravě mezd. Pokud budou v?eobecné úpravy mezd vy??í ne? míra inflace, pou?ijí se tyto úpravy k ur?ení r?stu penzí, pokud finan?ní situace penzijních plán? ECB takovy r?st umo?ní.

Dobrovolné p?íspěvky zaměstnanc? v rámci pilí?e definovanych p?íspěvk? v roce 2019 ?inily 171 mil. EUR (140 mil. EUR v roce 2018). Tyto p?íspěvky jsou investovány do aktiv plánu a dávají vzniknout odpovídající povinnosti stejné vy?e.

Poznámka ?. 13 – Rezervy

Tato polo?ka obsahuje p?edev?ím rezervu ke krytí finan?ních rizik. V roce 2019 byl její objem roz?í?en, aby pokryvala v?echna finan?ní rizika (tj. riziko tr?ní, riziko likvidity a úvěrové riziko). V p?edchozím období pokryvala pouze kurzové, úrokové a úvěrové riziko a riziko související s cenou zlata.

Rezerva ke krytí finan?ních rizik se pou?ije v rozsahu, ktery bude Rada guvernér? pova?ovat za nezbytny na vyrovnání budoucích realizovanych a nerealizovanych ztrát. Vy?e této rezervy a její opodstatněnost se ka?doro?ně posuzuje podle toho, jak ECB vyhodnotí svou expozici v??i těmto rizik?m, p?i?em? se zohlední ?ada faktor?. Objem rezervy spolu s ?ástkou dr?enou ve v?eobecném rezervním fondu nesmí p?esáhnout hodnotu základního kapitálu ECB splaceného národními centrálními bankami zemí eurozóny.

S p?ihlédnutím k i) poklesu vá?enych podíl? NCB zemí eurozóny na upsaném základním kapitálu ECB v d?sledku úpravy v klí?i pro upisování základního kapitálu ECB k 1. lednu 2019, která se provádí jednou za pět let (viz poznámka ?. 15 ?kapitál a rezervní fondy“) a ii) vysledk?m hodnocení expozic ECB v??i finan?ním rizik?m rozhodla Rada guvernér? uvolnit 31. prosince 2019 ?ástku 84 mil. EUR z rezervy ke krytí finan?ních rizik s cílem dodr?et maximální povoleny limit. K 31. prosinci 2019 ?inila rezerva ke krytí finan?ních rizik 7 536 mil. EUR a rovnala se hodnotě základního kapitálu ECB splaceného NCB zemí eurozóny k uvedenému datu.

Poznámka ?. 14 – ú?ty p?ecenění

Tato polo?ka zahrnuje p?edev?ím z?statky p?ecenění vzniklé z nerealizovanych zisk? z aktiv, závazk? a podrozvahovych nástroj? (viz ?vykazování vynos?“, ?zlato, aktiva a pasiva v cizí měně“, ?cenné papíry“ a ?podrozvahové nástroje“ v ?ásti 2.3 ?ú?etní pravidla“). Dále zahrnuje p?ecenění ?istého závazku ECB z definovanych po?itk? z titulu po?itk? po ukon?ení pracovního poměru (viz ?po?itky po skon?ení pracovního poměru, ostatní dlouhodobé po?itky a po?itky p?i ukon?ení pracovního poměru u ECB“ v ?ásti 2.3 ?ú?etní pravidla“ a poznámka ?. 12.3 ?ostatní“).

Tento nár?st objemu ú?t? p?ecenění byl zp?soben p?edev?ím r?stem ceny zlata a oslabením eura v??i americkému dolaru a japonskému jenu v roce 2019.

Pro p?ecenění na konci roku byly pou?ity tyto směnné kurzy:

Poznámka ?. 15 – Základní kapitál a rezervní fondy

Poznámka ?. 15.1 – Základní kapitál

Změna v klí?i pro upisování základního kapitálu ECB
Podle ?lánku 29 statutu ESCB jsou váhy podíl? národních centrálních bank v klí?i pro upisování základního kapitálu ECB upravovány ka?dych pět let[34] rovnym dílem podle podílu p?íslu?ného ?lenského státu na celkovém po?tu obyvatel EU a jeho podílu na hrubém domácím produktu EU.[35] ?tvrtá pravidelná úprava od vzniku ECB proběhla 1. ledna 2019 a podíly národních centrálních bank v uvedeném klí?i byly upraveny takto:

Splaceny základní kapitál ECB
Upsany základní kapitál ECB ?iní 10 825 mil. EUR. Po úpravě klí?e pro upisování základního kapitálu ECB prováděné jednou za pět let byly vá?ené podíly NCB zemí eurozóny (s úplně splacenymi úpisy) na upsaném základním kapitálu ECB sní?eny o 0,7739 procentního bodu a vá?ené podíly NCB zemí mimo eurozónu (které splatily jen 3,75 % svych úpis?) o stejnou hodnotu vzrostly. V d?sledku toho vzrostl k 1. lednu 2019 splaceny základní kapitál ECB o 81 mil. EUR na 7 659 mil. EUR, jak je uvedeno v tabulce ní?e:


2.5 Podrozvahové nástroje

Poznámka ?. 16 – Programy záp?j?ek cennych papír?

V rámci správy vlastních zdroj? má ECB uzav?enu dohodu o programu záp?j?ek cennych papír?, podle ní? specializovaná instituce uzavírá za ECB záp?j?ky cennych papír?.

Vedle toho dala ECB v souladu s rozhodnutími Rady guvernér? k dispozici pro záp?j?ky cenné papíry ve své dr?bě, je? byly zakoupeny v rámci prvního, druhého a t?etího programu CBPP, a dále jí dr?ené cenné papíry zakoupené v rámci PSPP a cenné papíry v její dr?bě zakoupené v rámci SMP, které jsou rovně? zp?sobilé pro nákup v rámci PSPP.[36]

Pokud nejsou tyto záp?j?ky cennych papír? prováděny oproti hotovostnímu zaji?tění, které z?stává na konci roku neinvestováno, jsou vykázány v podrozvahovych ú?tech.[37] Tyto záp?j?ky cennych papír? v hodnotě 10 076 mil. EUR (9 646 mil. EUR v roce 2018) byly k 31. prosinci 2019 nesplacené. Z této ?ástky souviselo 5 502 mil. EUR (4 440 mil. EUR v roce 2018) se záp?j?kami cennych papír? dr?enych pro ú?ely měnové politiky.

Poznámka ?. 17 – úrokové futures

K 31. prosinci 2019 nebyly vypo?ádány následující devizové transakce vykázané v tr?ních kurzech z konce roku:

Tyto transakce byly prováděny v rámci správy devizovych rezerv ECB.

Poznámka ?. 18 – úrokové swapy

K 31. prosinci 2019 nebyly vypo?ádány transakce úrokovych swap? v hodnotě 703 mil. EUR (519 mil. EUR v roce 2018), vykázané v tr?ních kurzech k 31. prosinci 2019. Tyto transakce byly prováděny v rámci správy devizovych rezerv ECB.

Poznámka ?. 19 – Devizové swapy a devizové forwardové transakce

Správa devizovych rezerv
V rámci správy devizovych rezerv ECB byly v roce 2019 prováděny devizové swapy a devizové forwardové transakce. Pohledávky a závazky vyplyvající z těchto transakcí, které byly k 31. prosinci 2019 nesplacené, jsou vykázané v tr?ních kurzech z konce roku:

Operace na poskytnutí likvidity
V souvislosti s poskytováním likvidity v americkych dolarech protistranám Eurosystému vznikly pohledávky a závazky v americkych dolarech s dnem vypo?ádání v roce 2019 (viz poznámka ?. 10 ?závazky v eurech v??i nerezident?m eurozóny“).

Poznámka ?. 20 – Správa vyp?j?ních a úvěrovych operací

ECB v roce 2019 nadále odpovídala za správu vyp?j?ních a úvěrovych operací Evropské unie v rámci mechanismu st?ednědobé finan?ní pomoci (MTFA), evropského mechanismu finan?ní stabilizace, pokud jde o dohodu o mechanismu úvěr? pro ?ecko a za správu plateb souvisejících se dvěma úvěry EFSF. V roce 2019 zpracovala ECB platby související s těmito operacemi a také platby spojené se ?lenskymi p?íspěvky do schváleného kapitálového fondu ESM.

Poznámka ?. 21 – Podmíněné závazky z probíhajících soudních ?ízení

Proti ECB a dal?ím institucím EU bylo podáno několik ?alob několika vkladateli, akcioná?i a majiteli dluhopis? kyperskych úvěrovych institucí. Podle jejich ?aloby utrpěli finan?ní ztráty v d?sledku krok?, které měly údajně vést k restrukturalizaci těchto úvěrovych institucí v souvislosti s programem finan?ní pomoci Kypru. Dvě z těchto ?alob Tribunál Soudního dvora EU v roce 2018 zamítnul, p?i?em? proti těmto rozhodnutím je u Soudního dvora EU podáno odvolání. Zamítnutí navazuje na rozhodnutí Tribunálu v roce 2014, v nich? 12 podobnych p?ípad? bylo shledáno nep?ípustnymi v plném rozsahu, a na rozhodnutí o odvolání Soudního dvora v roce 2016, ktery bu? potvrdil nep?ípustnost, nebo rozhodnul ve prospěch ECB. Zapojení ECB do procesu vedoucího k p?ijetí programu finan?ní pomoci bylo omezeno na odborná doporu?ení, a to v souladu se Smlouvou o z?ízení Evropského mechanismu stability, ve spolupráci s Evropskou komisí, a také na p?ijetí nezávazného stanoviska o návrhu kyperského zákona o ?e?ení krize bank. Má se tedy za to, ?e v d?sledku těchto ?alob nevzniknou ECB ?ádné ztráty.


2.6 Poznámky k vykazu zisku a ztráty

Poznámka ?. 22 – ?isty úrokovy vynos

Poznámka ?. 22.1 – úrokovy vynos z devizovych rezerv

Tato polo?ka obsahuje úrokové vynosy (po ode?tení úrokovych náklad?) z ?istych devizovych rezerv ECB:

Celkovy nár?st ?istych úrokovych vynos? v roce 2019 byl zp?soben zejména vy??ími úrokovymi vynosy z portfolia v americkych dolarech. K tomuto nár?stu p?ispělo také posílení amerického dolaru v??i euru.

Poznámka ?. 22.2 – úrokovy vynos z rozdělení eurobankovek v rámci Eurosystému

Tuto polo?ku tvo?í úrokovy vynos z 8% podílu ECB na celkové emisi eurobankovek (viz ?bankovky v oběhu“ v ?ásti 2.3 ?ú?etní pravidla“ a poznámka ?. 5.1 ?pohledávky z rozdělení eurobankovek uvnit? Eurosystému“). Za rok 2019 byl úrokovy vynos nulovy v d?sledku skute?nosti, ?e úroková sazba pro hlavní refinan?ní operace z?stala po cely rok na úrovni 0 %.

Poznámka ?. 22.3 – úro?ení pohledávek národních centrálních bank z p?evedenych devizovych rezerv

Zde se zve?ejňuje úro?ení pohledávek národních centrálních bank zemí eurozóny z devizovych rezerv p?evedenych na ECB (viz poznámka ?. 11.1 ?závazky z p?evodu devizovych rezerv“). Za rok 2019 bylo úro?ení nulové v d?sledku skute?nosti, ?e úroková sazba pro hlavní refinan?ní operace z?stala po cely rok na úrovni 0 %.

Poznámka ?. 22.4 – Ostatní úrokové vynosy, ostatní úrokové náklady

Ostatní úrokové vynosy a ostatní úrokové náklady byly v roce 2019 následující:

1) ?isty úrokovy vynos ECB ze státních dluhopis? ?ecké vlády dr?enych ECB v rámci SMP dosáhl 94 mil. EUR (127 mil. EUR v roce 2018).

Poznámka ?. 23 – Realizované zisky nebo ztráty z finan?ních operací

V roce 2019 byly dosa?eny tyto ?isté realizované zisky/ztráty z finan?ních operací:

?isté realizované zisky/ztráty vyplyvající ze změn cen zahrnovaly realizované zisky a ztráty z cennych papír?, z úrokovych futures a úrokovych swap?. ?isté realizované zisky vyplyvající ze změn cen byly v roce 2019 zp?sobeny p?edev?ím realizovanymi zisky ze změn cen portfolia v americkych dolarech v d?sledku ni??ích vynos? z cennych papír? v americkych dolarech v porovnání s rokem 2018.

Poznámka ?. 24 – Sní?ení hodnoty finan?ních aktiv a pozic

V roce 2019 do?lo k tomuto sní?ení hodnoty finan?ních aktiv a pozic:

Tr?ní hodnota ?ady cennych papír? dr?enych v portfoliu vlastních zdroj? a v portfoliu v americkych dolarech dále poklesla – vedle r?stu odpovídajících vynos? koncem roku 2019. To vedlo na konci roku k nerealizovanym ztrátám vyplyvajícím ze změn cen.

Poznámka ?. 25 – ?isty vynos/náklad z poplatk? a provizí

V roce 2019 se vynos pod touto polo?kou sestával p?edev?ím z poplatk? za dohled a ze správních sankcí ulo?enych dohlí?enym subjekt?m v p?ípadě poru?ení povinností v rámci obez?etnostní regulace bank EU (v?etně rozhodnutí ECB v oblasti dohledu). Náklady sestávaly p?edev?ím z poplatk? za úschovu.

Vynosy a náklady související s úkoly dohledu
ECB vybírá od dohlí?enych subjekt? ro?ní poplatky na úhradu náklad? vzniklych v souvislosti s plněním jejích úkol? dohledu. ECB v dubnu 2019 oznámila, ?e ro?ní poplatky za dohled v roce 2019 budou ?init 576 mil. EUR. Tato ?ástka vycházela z odhadu ro?ních náklad? za rok 2019 ve vy?i 559 mil. EUR po o?i?tění o i) schodek poplatk? za dohled ve vy?i 15 mil. EUR ú?tovanych za období placení poplatku 2018, ii) ?ástky vrácené jednotlivym bankám za p?edchozí období placení poplatk?[38] (2 mil. EUR).

Na základě skute?nych náklad? vzniklych ECB p?i plnění úkol? bankovního dohledu ?inily vynosy z poplatk? za dohled za rok 2019 celkem 537 mil. EUR. P?ebytek 22 mil. EUR vznikly rozdílem mezi odhadem náklad? (559 mil. EUR) a skute?nymi náklady (537 mil. EUR) za rok 2019 je uveden v rámci ?polo?ek ?asového rozli?ení“ (viz poznámka ?. 12.2 ?polo?ky ?asového rozli?ení“). Tím se sní?í celková ?ástka vymě?ená za období placení poplatk? 2020, k ?emu? po zavedení následné fakturace podle revidovaného rámce pro poplatky za dohled[39] dojde v roce 2021.

ECB je také oprávněna ukládat dohlí?enym subjekt?m správní sankce v p?ípadě poru?ení povinností v rámci obez?etnostní regulace bank EU (v?etně rozhodnutí ECB v oblasti dohledu). Související vynos není ve vypo?tu ro?ních poplatk? za dohled zohledněn. Namísto toho je zachycen jako vynos na ú?tu zisku a ztráty ECB a je rozdělen mezi národní centrální banky zemí eurozóny podle pravidel ECB pro rozdělování zisku. V roce 2019 dosáhl vynos ze sankcí tykajících se dohlí?enych subjekt? ?ástky 7 mil. EUR.

Související vynosy z úkol? dohledu ECB v roce 2019:

Náklady spojené s bankovním dohledem vyplyvají z p?ímého dohledu nad vyznamnymi subjekty, z dozoru nad vykonem dohledu nad méně vyznamnymi subjekty a z provádění horizontálních úkol? a specializovanych slu?eb. Zahrnují také náklady podp?rnych oblastí pot?ebnych k plnění povinností ECB v oblasti dohledu v?etně slu?eb v oblasti správy majetku, ?ízení lidskych zdroj?, administrativních slu?eb, rozpo?tu a kontroly, ú?etnictví, právních slu?eb, komunika?ních a p?ekladatelskych slu?eb, interního auditu, statistickych slu?eb a informa?ních technologií.

Celkové skute?né náklady spojené s úkoly dohledu ECB za rok 2019, které jsou hrazeny prost?ednictvím ro?ních poplatk? za dohled, dosáhly:

Zvy?ení pr?měrného po?tu zaměstnanc? v bankovním dohledu ECB vedlo k odpovídajícímu r?stu mezd a po?itk?. Vy??í po?et zaměstnanc? rovně? vedl k r?stu náklad? spojenych se správou majetku. Pokles dal?ích provozních náklad? byl zp?soben p?edev?ím ni??ími náklady na konzulta?ní slu?by v souvislosti s úkoly dohledu, p?edev?ím s cílenym p?ezkumem interních model? (Targeted Review of Internal Models – TRIM), ktery bude dokon?en v roce 2020.

Poznámka ?. 26 – Vynosy z akcií a majetkovych ú?astí

Pod touto polo?kou se vykazují p?ijaté dividendy z akcií BIS, které ECB vlastní (viz poznámka ?. 6.2 ?ostatní finan?ní aktiva“).

Poznámka ?. 27 – Ostatní vynosy

Hlavní ?ást ostatních r?znych vynos? tvo?ily během roku 2019 p?edev?ím p?íspěvky národních centrálních bank zemí eurozóny na náklady, které vznikají ECB v souvislosti se spole?nymi projekty Eurosystému.

Poznámka ?. 28 – Osobní náklady

V roce 2019 vznikly tyto osobní náklady:

Mzdy a p?íspěvky v zásadě vycházejí ze systému odměňování, ktery je uplatňován na úrovni Evropské unie, a jsou s ním srovnatelné.

Pr?měrny po?et zaměstnanc? vyjád?eny jako ekvivalent plného pracovního úvazku (EPPú)[40] ?inil 3 770 (3 546 v roce 2018), z ?eho? 349 byli vedoucí pracovníci (337 v roce 2018).

Osobní náklady v roce 2019 vzrostly zejména v d?sledku vy??ího pr?měrného po?tu pracovník? zaměstnanych ECB a vy??ích náklad? v souvislosti s ostatními dlouhodobymi po?itky, a to p?edev?ím následkem ni??í diskontní sazby pou?ité pro pojistněmatematické ocenění na konci roku 2019 (viz poznámka ?. 12.3 ?ostatní“).

Odměňování ?len? Vykonné rady a Rady dohledu
?lenové Vykonné rady a ?lenové Rady dohledu, které zaměstnává ECB, dostávají základní mzdu a p?íspěvky na bydlení a reprezentaci. Prezident ?i prezidentka nepobírá p?íspěvky na bydlení a namísto toho má k dispozici rezidenci. V souladu s pracovním ?ádem pro zaměstnance Evropské centrální banky mohou mít ?lenové obou rad podle své ?ivotní situace nárok na p?íspěvky na domácnost, dítě a vzdělání dítěte. Mzda podléhá dani ve prospěch EU a jsou z ní strhávány odvody na penzijní a zdravotní poji?tění, poji?tění dlouhodobé pé?e a na úrazové poji?tění. P?íspěvky jsou nezdanitelné a nezapo?ítávají se do nároku na d?chod.

Ní?e jsou uvedeny základní mzdy ?len? Vykonné rady a Rady dohledu zaměstnanych ECB (tedy bez zástupc? vnitrostátních orgán? dohledu) v roce 2019:[41]

1) Tato celková ?ástka nezahrnuje mzdu místop?edsedy Rady dohledu (Sabine Lautenschl?gerové do února 2019 a Yvese Mersche od ?íjna 2019), která je vykazována spole?ně se mzdou ostatních ?len? Vykonné rady.

Celková vy?e p?íspěvk? vyplacená ?len?m obou rad a odvod? ECB na jejich zdravotní poji?tění, poji?tění dlouhodobé pé?e a úrazové poji?tění dosáhla 1 182 767 EUR (835 371 EUR v roce 2018). Byvalym ?len?m Vykonné rady a Rady dohledu mohou byt po skon?ení vykonu funkce vypláceny po omezenou dobu p?echodné platby spojené s odchodem z funkce. V roce 2019 ?inily tyto platby a související rodinné p?íspěvky spolu s odvody ECB na zdravotní poji?tění, poji?tění dlouhodobé pé?e a úrazové poji?tění byvalych ?len? obou rad 864 287 EUR (169 346 EUR v roce 2018). Nár?st celkovych p?íspěvk? a p?echodnych plateb byl zp?soben p?edev?ím vy??ím po?tem ?len? rad, kte?í v roce 2019 nastoupili do ECB nebo z ECB ode?li, v porovnání s p?edchozím rokem.

Penze v?etně dávek po skon?ení pracovního poměru a p?íspěvky na zdravotní poji?tění, poji?tění dlouhodobé pé?e a úrazové poji?tění za byvalé ?leny rad ?i osoby na nich závislé dosáhly 1 848 157 EUR (3 047 064 EUR v roce 2018).[42] V roce 2019 zahrnovala tato polo?ka p?evod do jiného penzijního plánu v souvislosti s odchodem byvalého ?lena rady. V roce 2018 tato celková ?ástka zahrnovala jednorázovou platbu d?ívěj?ímu ?lenovi rady namísto budoucích plateb d?chodu.

Poznámka ?. 29 – Správní náklady

Tato polo?ka p?edstavující 476 mil. EUR (525 mil. EUR v roce 2018) zahrnuje ve?keré ostatní bě?né náklady související s konzulta?ními slu?bami, informa?ními technologiemi, správou majetku, zbo?ím a za?ízením neinvesti?ní povahy a dal?ími slu?bami a dodávkami a dále náklady na zaměstnance spojené s jejich ?kolením, náborem, p?emístěním a ubytováním.

Pokles v roce 2019 byl vysledkem p?edev?ím ni??ích náklad? na pronájem prostor, agenturní pracovníky a externí poradenskou podporu. Ni??í náklady na pronájmy vyplyvají z vykazování budov s právem k u?ívání v rozvaze (viz ?změny ú?etních pravidel“ v ?ásti 2.3 ?ú?etní pravidla“ a poznámka ?. 6.1 ?hmotná a nehmotná dlouhodobá aktiva“) a z vykazování souvisejících náklad? jako odpis?.

Poznámka ?. 30 – Náklady na bankovky

Tyto náklady p?evá?ně souvisejí s p?eshrani?ní p?epravou eurobankovek mezi tiskárnami bankovek a národními centrálními bankami v rámci dodávek novych bankovek a mezi národními centrálními bankami v rámci vyrovnávání nedostate?nych a p?ebyte?nych zásob eurobankovek. Tyto náklady nese centrálně ECB.


2.7 Události po rozvahovém dni

Poznámka ?. 31 – úprava klí?e ECB pro upisování základního kapitálu po vystoupení Spojeného království z EU

V d?sledku vystoupení Spojeného království z Evropské unie a následného vystoupení Bank of England z ESCB byly vá?ené podíly zbyvajících NCB v klí?i pro upisování základního kapitálu ECB upraveny s ú?inností k 1. únoru 2020 takto:

Dopad na základní kapitál ECB
Po vystoupení Bank of England z ESCB ponechala ECB sv?j základní kapitál beze změny na úrovni 10 825 mil. EUR. Podíl Bank of England na upsaném základním kapitálu ECB, jen? p?edstavoval 14,3 %, byl p?erozdělen jak mezi NCB zemí eurozóny, tak zbyvající NCB zemí mimo eurozónu.

Splaceny základní kapitál ECB z?stane v roce 2020 beze změny na úrovni 7 659 mil. EUR, nebo? d?íve splaceny základní kapitál Bank of England ve vy?i 58 mil. EUR uhradily zbyvající NCB. Po vystoupení Bank of England z ESCB splatí NCB zemí eurozóny během p?í?tích dvou let ve dvou ro?ních splátkách zbyvající ?ástku svych zvy?enych úpis? do základního kapitálu ECB. To povede ke zvy?ení splaceného základního kapitálu ECB ze 7 659 mil. EUR v roce 2020 na 8 270 mil. EUR v roce 2021 a 8 880 mil. EUR v roce 2022.

Dopad na pohledávky NCB odpovídající vy?i devizovych rezerv p?evedenych na ECB
Podle ?lánku 30.2 statutu ESCB jsou p?íspěvky NCB k p?evodu devizovych rezerv na ECB pevně stanoveny v poměru k jejich podíl?m na upsaném základním kapitálu ECB. Po a) zvy?ení vá?enych podíl? NCB zemí eurozóny (které p?evedly své devizové rezervy na ECB) na upsaném základním kapitálu ECB v d?sledku vystoupení Bank of England z ESCB a b) rozhodnutí Rady guvernér? sní?it podíl p?íspěvk? NCB zemí eurozóny tak, aby celkovy objem devizovych aktiv p?evedenych národními centrálními bankami zemí eurozóny z?stal na stejné úrovni jako p?ed vystoupením Bank of England z ESCB, z?stává celková pohledávka NCB z těchto p?evod? prakticky beze změny.


3 Zpráva nezávislého auditora

Tuto stranu vypracovala ECB jako p?eklad zprávy externího auditora pro informativní ú?ely. V p?ípadě jakéhokoli rozdílu mezi jazykovymi verzemi je rozhodné anglické znění podepsané Baker Tilly.


4 Rozhodnutí o rozdělení zisku / úhradě ztráty

Toto rozhodnutí není sou?ástí ú?etních vykaz? ECB za rok 2019.

Podle ?lánku 33 statutu ESCB je ?isty zisk ECB p?eváděn v tomto po?adí:

  1. ?ástka, kterou ur?í Rada guvernér? a je? nesmí p?ekro?it 20 % ?istého zisku, se p?evede do v?eobecného rezervního fondu a? do vy?e 100 % základního kapitálu a
  2. zbyvající ?isty zisk se rozděluje podílník?m ECB v poměru k jejich splacenym podíl?m.[43]

Zaznamená-li ECB ztrátu, m??e byt schodek vyrovnán ze v?eobecného rezervního fondu ECB, a bude-li to nezbytné, na základě rozhodnutí Rady guvernér? z měnovych p?íjm? p?íslu?ného ú?etního roku, a to poměrně a? do vy?e ?ástek p?idělenych národním centrálním bankám podle ?lánku 32.5 statutu ESCB.[44]

?isty zisk ECB za rok 2019 ?inil 2 366 mil. EUR. Na základě rozhodnutí Rady guvernér? byla v rámci prozatímního rozdělení zisku národním centrálním bankám zemí eurozóny vyplacena 31. ledna 2020 ?ástka 1 431 mil. EUR. Dále rozhodla Rada guvernér? rozdělit národním centrálním bankám zemí eurozóny zbyvající zisk 935 mil. EUR.

? Evropská centrální banka, 2020

Po?tovní adresa 60640 Frankfurt am Main, Německo
Telefon +49 69 1344 0
Internetové stránky www.auexnv.com.cn

V?echna práva vyhrazena. Reprodukce pro vzdělávací a nekomer?ní ú?ely je povolena za p?edpokladu, ?e je uveden zdroj.

Specifická terminologie viz glosá? ECB (k dispozici pouze v angli?tině).

HTML ISBN 978-92-899-4128-0, ISSN 2443-4833, doi:10.2866/87299, QB-BS-20-001-CS-Q


[1]V celém tomto dokumentu nemusí uváděné ?íslice se sou?ty v?dy p?esně souhlasit a procentní podíly nemusí v?dy p?esně odrá?et absolutní údaje, a to v d?sledku zaokrouhlování.
[2]?ú?etní vykazy“ zahrnují rozvahu, vykaz zisku a ztráty a související poznámky. ?Ro?ní ú?etní závěrka“ zahrnuje ú?etní vykazy, zprávu o ?innosti, zprávu auditora a rozhodnutí o rozdělení zisku / úhradě ztráty.
[3]Protokol o statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky.
[4]APP sestává z t?etího programu nákupu krytych dluhopis? (CBPP3), programu nákupu cennych papír? krytych aktivy (ABSPP), programu nákupu aktiv ve?ejného sektoru (PSPP) a programu nákupu cennych papír? podnikového sektoru (CSPP). ECB nenakupuje cenné papíry v rámci CSPP. Dal?í informace o programu APP jsou k dispozici na internetovych stránkách ECB.
[5]V roce 2019 vzrostla celková hodnota eurobankovek v oběhu v Eurosystému o 5 % na 1 293 mld. EUR. ECB dr?í podíl o objemu 8 % celkové hodnoty eurobankovek v oběhu. Tento podíl je vykázán pod polo?kami ?Bankovky v oběhu“ a ?Vnit?ní pohledávky Eurosystému“.
[6]Viz tisková zpráva ze dne 12. zá?í 2019 o rozhodnutí Rady guvernér?.
[7]Amortizace vyplyvá z ú?etní zásady vy?adující, aby byly cenné papíry v ?ase p?ed svym datem splatnosti p?eceňovány nahoru ?i dol? v závislosti na tom, zda byly zakoupeny za ceny pod nominální hodnotou nebo nad ní. Aktiva dr?ená v rámci APP byla nakoupena v pr?měru za vy??í cenu a v d?sledku toho za jinak stejnych podmínek se jejich ú?etní hodnota ?asem sni?uje.
[8]Tato aktiva jsou zahrnuta pod polo?kami ?Pohledávky v cizí měně za nerezidenty eurozóny – Z?statky u bank a investice do cennych papír?, zahrani?ní p?j?ky a jiná zahrani?ní aktiva“ a ?pohledávky v cizí měně za rezidenty eurozóny“.
[9]Náklady vzniklé ECB p?i plnění jejích úkol? dohledu jsou hrazeny prost?ednictvím ro?ních poplatk? vymě?ovanych dohlí?enym subjekt?m.
[10]Rozvahová polo?ka ?ú?ty p?ecenění" obsahuje také p?ecenění tykající se po?itk? po skon?ení pracovního poměru.
[11]Vynos ECB z eurobankovek v oběhu sestává z úrokového vynosu ECB z úro?ení jejích pohledávek uvnit? Eurosystému za národními centrálními bankami související s jejím 8% podílem na úhrnu eurobankovek v oběhu.
[12]Poplatky za dohled jsou zachyceny pod polo?kou ?ostatní vynosy a náklady“ (viz graf 11).
[13]Ukazatel ES je definován jako pravděpodobností vá?eny pr?měr ztrát, ke kterym dochází p?i nejhor?ím (1-p) procentuálním podílu scéná??, kde p ozna?uje hladinu vyznamnosti.
[14]Dal?í informace o p?ístupech k modelování rizik jsou k dispozici zde: ?The financial risk management of the Eurosystem’s monetary policy operations“, ECB, ?ervenec 2015.
[15]Opera?ní riziko je definováno jako riziko negativního finan?ního, provozního nebo reputa?ního dopadu v d?sledku lidského faktoru, nedostate?ného provádění nebo selhání zp?sobu vnit?ního ?ízení a provozních proces?, selhání systém?, na nich? jsou tyto procesy zalo?eny, nebo vněj?ích událostí (nap?. p?írodních katastrof nebo útok? z vněj?ku).
[16]Dal?í informace lze o struktu?e ?ízení ECB jsou k dispozici na internetovych stránkách ECB.
[17]Podrobná ú?etní pravidla ECB jsou stanovena v rozhodnutí ECB (EU) 2016/2247 ze dne 3. listopadu 2016 o ro?ních ú?etních závěrkách ECB (ECB/2016/35) (ú?. věst. L 347, 20.12.2016, s. 1 ), v platném znění. V zájmu zaji?tění harmonizovaného ú?etnictví a finan?ního vykazování operací Eurosystému je toto rozhodnutí zalo?eno na obecnych zásadách ECB (EU) 2016/2249 ze dne 3. listopadu 2016 o právním rámci pro ú?etnictví a finan?ní vykazování v Evropském systému centrálních bank (ECB/2016/34) (ú?. věst. L 347, 20.12.2016, s. 37), v platném znění. Tato pravidla, je? se pravidelně p?ezkoumávají a aktualizují, pova?uje-li se to za vhodné, odpovídají ustanovením ?lánku 26.4 statutu ESCB, která vy?adují harmonizovany p?ístup k pravidl?m pro ú?tování a ú?etní vykazování operací Eurosystému.
[18]V p?ípadě správních polo?ek ?asového rozli?ení a rezerv se uplatňuje minimální prahová hodnota 100 000 EUR.
[19]K 31. prosinci 2019 se systému TARGET2 ú?astnily tyto národní centrální banky zemí mimo eurozónu: Българска народна банка (Bulharská národní banka), Danmarks Nationalbank, Hrvatska narodna banka, Narodowy Bank Polski a Banca Na?ional? a Romaniei.
[20]Finan?ní prost?edky akumulované zaměstnancem prost?ednictvím dobrovolnych p?íspěvk? lze pou?ít p?i odchodu do d?chodu k p?ikoupení dodate?né penze. Tato penze je od daného okam?iku zahrnuta do závazku vyplyvajícího z definovanych po?itk?.
[22]?Klí?em pro p?idělování bankovek“ se rozumí procentní podíly, které vyplyvají z p?ihlédnutí k podílu ECB na celkové emisi eurobankovek a z pou?ití klí?e k upisování základního kapitálu na podíl NCB na této celkové emisi.
[25]To odpovídá 504,8 tuny.
[26]Aktiva po ode?tení pasiv v p?íslu?né cizí měně, která podléhají p?ecenění podle kurzu cizí měny. Zde jsou zahrnuta pod polo?kami ?pohledávky v cizí měně za nerezidenty eurozóny“, ?pohledávky v cizí měně za rezidenty eurozóny“, ?polo?ky ?asového rozli?ení“ (v aktivech), pasivní ?rozdíly z p?ecenění podrozvahovych nástroj?“ a ?polo?ky ?asového rozli?ení“ a rovně? zohledňují devizové forwardové a swapové transakce v podrozvahovych polo?kách. Vliv zisku z p?ecenění finan?ních nástroj? v cizí měně není zahrnut.
[27]V rámci programu nákupu cennych papír? podnikového sektoru (CSPP) ECB cenné papíry nenabyvá.
[28]APP sestává z t?etího programu nákupu krytych dluhopis? (CBPP3), ABSPP, PSPP a CSPP. Dal?í informace o APP jsou k dispozici na internetovych stránkách ECB.
[29]Tr?ní hodnoty jsou indikativní a byly odvozeny na základě tr?ních kotací. Pokud nejsou tr?ní kotace k dispozici, tr?ní ceny jsou odhadnuty za pou?ití interních model? Eurosystému.
[30]Od 16. b?ezna 2016 ?iní úroková sazba pou?ívaná Eurosystémem v jeho nabídkovych ?ízeních na hlavní refinan?ní operace 0,00 %.
[31]Záp?j?ky cennych papír?, které nevedou k neinvestovanému hotovostnímu zaji?tění na konci roku, jsou zaú?továny na podrozvahovych ú?tech (viz poznámka ?. 16 ?programy záp?j?ek cennych papír?“).
[32]EURO1 a RT1 jsou platební systémy provozované spole?ností ABE CLEARING S.A.S à capital variable (EBA Clearing).
[33]Odhad náklad? sou?asné slu?by je prováděn pomocí diskontní sazby platné v p?ede?lém roce.
[34]Tyto vá?ené podíly jsou rovně? upravovány poka?dé, kdy? dojde ke změně ve slo?ení NCB, které p?ispívají k základnímu kapitálu ECB. Těmi jsou NCB ?lenskych stát? EU.
[36]ECB nenakupuje cenné papíry na základě CSPP, a proto nemá související cenné papíry v dr?bě k zap?j?ení.
[37]Z?stane-li na konci roku neinvestováno hotovostní zaji?tění, zaú?tují se tyto transakce na rozvahové ú?ty (viz poznámka ?. 8 ?ostatní závazky v eurech k úvěrovym institucím eurozóny“ a poznámka ?. 10 ?závazky v eurech k nerezident?m eurozóny“).
[39]Od období placení poplatk? 2020 budou poplatky ECB za dohled vypo?ítávány po skon?ení období placení poplatk? v souladu s na?ízením ECB (EU) 2019/2155 z 5. prosince 2019, kterym se mění na?ízení (EU) ?. 1163/2014 o poplatcích za dohled (ECB/2019/37) (ú?. věst. L 327, 17.12.2019, s. 70).
[40]Ekvivalent plného pracovního úvazku (EPPú) je jednotka odpovídající práci jednoho zaměstnance na plny pracovní úvazek po dobu jednoho roku. Poměrně k po?tu odpracovanych hodin jsou zapo?teni zaměstnanci v pracovním poměru na dobu neur?itou, na dobu ur?itou a s krátkodobou pracovní smlouvou a ú?astníci vzdělávacího programu ECB pro absolventy vysokych ?kol. Zapo?teni jsou zaměstnanci na mate?ské dovolené a dlouhodobé dovolené. Zaměstnanci na neplacené dovolené zapo?teni nejsou.
[41]Tyto ?ástky jsou uvedeny brutto, tedy p?ed odvody ve prospěch EU.
[42]?istá ?ástka zaznamenaná na vykazu zisku a ztráty v souvislosti s d?chodovymi opat?eními stávajících ?len? Vykonné rady a ?len? Rady dohledu zaměstnanych ECB, viz poznámka ?. 12.3 ?ostatní“.
[43]Národní centrální banky zemí mimo eurozónu nejsou oprávněny získat podíl na rozdělitelném zisku ECB ani nemají povinnost kryt p?ípadné ztráty ECB.
[44]Podle ?lánku 32.5 statutu ESCB se úhrnny měnovy p?íjem národních centrálních bank rozdělí mezi národní centrální banky v poměru k jejich splacenym podíl?m na základním kapitálu ECB.
北京pk赛车10官网 秒速牛牛计划平台 狂欢节 极速11选5计划网站 股票涨跌怎么算收益 河北十一选五遗漏数 辽宁35选7 山东十一选五势图表 股票融资费用_杨方配资平台 5分11选5基本走势图 黑龙江36选7 11选5山东夺金走势图 上海快3 今天3d试机号 11选5规律破译 三分彩 迎客松配资